Aktuality

Už dlouho jsem tu nepřipnul žádný příspěvek, i když by se jich sem hodně vešlo. Na zahradě se dějí věci vskutku nevídané, neslýchané. Hysterie kolem smrtícího viru nabírá na otáčkách a politici nám lžou o viru zabijákovi. A tak nás rouškují a rozpouštějí naše akce, do školy děcka nesmí, sportovat se nesmí, atd., atd. A tak místo paniky kolem vymyšlené nemoci, hledám cesty, jak z této šlamastiky ven, až se systém opravdu zhroutí. A on se zhroutí, neboť indicií je čím dál více. A proto ani nestíhám psát tyto příspěvky. Tak tedy, aby to nebylo úplně prázdné, jako že už se nic neděje, tak přidávám pár fotek s komentáři, co se u nás dělo v posledních dnech.

Takovéto dobroty se dají vykouzlit z lokálních surovin, tedy kromě polenty. Na špalcích rostla hlíva, mrkev je od souseda, brambory naše. Byla to dobrota, hlívový guláš.

Tahle pochoutka se dělala dnes (19.10.2020). Jablka pečená a nadívaná. Recept je jednoduchý: vydlabat jablka, jadřince rozmixovat s ořechy, skořicí, medem, semínky – dle libosti a nápadů – stačí na to tyčový mixér. Lze přidat i uvařenou rýži (tu už nemixovat) a naplnit zpět do jablek. Trouba na 200 stupňů 30-40 minut.

• 

• 

Tady se nám pomalu vypařuje biorekator. S koncem roku přichází i rozborka reaktoru. Opět se mi podařilo sehnat šikovného studenta, David jméno jeho, a tak se pouštíme do nového cyklu a nových nápadů. Při rozebírání reaktoru filozofujeme o přírodních procesech a technologiích. A já se sám těším, co z nás na konci roku (školního) vypadne.

• 

• 

Tohle je pokus se zavlažovací nádobou. Ty pálené jsou na můj vkus dosti drahé a taky se mi zdálo letos při prvním pokusu, že zase tak moc nezavlažovala. A tak zkouším verzi DIY, udělej si sám. Jíl do zemní díry, uplácat nádobu bez hrnčířského kruhu a pálení, jen rukama. Práce na půl hodiny, ani ne. A je to zábava. Tak uvidíme. Už se na to těším. Až si takových nádob udělám více, propojíme je trubičkou a uděláme zavlažovací systém.

Letos je opravdová jablečná sezóna. Všechny jabka sníst, to by fakt nešlo. A tak moštujeme o sto šest. Ve sklepě už je 50 litrů zavařeného moštu a teď jsme dělali dalších ai 9 litrů. Ten už bude čerstvý, protože je venku zima jako v lednici.

Jelikož využíváme dešťovou vodu čím dál více, vyvstává problém, kde ji uskladnit čistou přes zimu. Tento projekt počítá s vytvořením podzemní zásoby, kde voda bude v nádržích IBC a zem bude chránit nádrž před zamrznutím vody. Zhutnění a zasvahování jsme udělali jen z hlíny. Tedy už žádný beton. Jak to vyschne, bude to jako beton. Ale stále živé, po navlhčení zase použitelné. Je to krásná práce. Pomáhá mi můj bývalý student Mykola alias Myko. Díky. A učíme se oba.

Dřevěné záhony, byť z bytelných kulánů, mají svoji životnost. Tento je tu nejméně 6 let a zatím stojí. Ale díky dřevu a otvorům mezi kulány relativně více prosychá. Tak dělám takový pokus – dostane hliněný kabát. Tento upgrade by měl zajistit jednak zvětšení životnosti dřeva – udušeno v jílu, a jednak zadržení vlhkosti. I když letos pršelo fakt hodně, přesto vody není nikdy dost – rostlinky to mají rády – a kdyby bylo fakt hodně , konvertujeme to na pěstování rýže.

Tento plácek sloužil jako prostor pro tee-pee. Už an nevím kdy, asi tak 2013 odhadem, zde Míša Čagánek s Lenkou postavili svůj dočasný domov a Míša tu udělal věčný zářez do terénu. Tee-pee už je prodané, Míša s Lenkou někde jinde a plácek se nabízel pro stanování. Ale to je jednou do roka a my potřebujeme další prostor pro pěstování. Takže zde bude skleník. A začalo to dnes 19.10.2020. Sledujte tento příběh v samostatné stránce. Vytvořím, slibuji.