Aktuality

Třetí studie ze série: Co se skutečně děje s vodou a mikroklimatem pod fotovoltaickou nebo větrnou elektrárnou

---

Publikováno na www.violka.info • květen 2026 • čtení článku ~12 minut, PDF ke stažení níže

---

Otázka, která rozdělila zahrádkáře na dva tábory

V debatách o solární energii kolují dva nesmiřitelné názory. Jeden říká, že fotovoltaika krajinu vysušuje, mění zemědělskou půdu v rozpálenou plochu a generuje přívalové odtoky. Druhý prohlašuje opak — panely chrání půdu, zadržují vlhkost a pomáhají proti suchu.

Jak to tedy je?

Pravda je, jak to tak bývá, někde mezi. A jako u všeho v této sérii to nezjistíme bez čísel.

Třetí článek navazuje na dvě předchozí studie a věnuje se otázce, která v Česku v posledních letech nabývá na váze: jak ovlivňují obnovitelné zdroje vodní bilanci a mikroklima krajiny? V éře, kdy klimatická data ČHMÚ za posledních 30 let ukazují pokles letních průtoků o 15–20 % a kdy klimatické modely předpovídají do roku 2050 další pokles o 20–40 %, není tato otázka akademická. Je naléhavá.

Krátká odpověď, která ale nestačí

Ano, FVE mohou vodní bilanci zlepšit. A ano, mohou ji zhoršit. Záleží — překvapivě hodně — na tom, jak jsou navrženy.

Studie z Penn State University publikovaná v Journal of Hydrology v roce 2024 naměřila, že potenciální evapotranspirace pod fotovoltaickými panely klesá v letním období o 37 až 67 procent. Studie z Oregonu zaznamenala pod agrivoltaikou o 90 % více biomasy a o 328 % vyšší efektivitu využití vody. To jsou ohromná čísla, která mají v podmínkách klimatické změny zásadní význam.

Současně ale studie z Virginie z roku 2025 dokumentuje, že na některých velkých FVE byl naměřen „rychlý a místy podstatný“ povrchový odtok. Studie z Řecka modelovala přeměnu povodí na solární farmy a ukázala, jak rostoucí podíl FVE postupně mění hydrologickou odezvu krajiny.

Obě tvrzení jsou pravdivá. Rozdíl mezi nimi není v technologii, ale v detailu projektu: jestli je pod panely vegetace nebo udusaná holá hlína, jestli jsou panely vysoko nebo nízko, jestli jsou v drylinii průlehy nebo betonový žlab.

Co se v článku dozvíte

1. Fyzikální základ — proč panel mění mikroklima. Tři strukturální změny pod fotovoltaikou: stínění (pokles přímého záření o 70–95 %), pokles teploty povrchu o 2–5 °C ve vegetační sezóně a redistribuce srážek směrem k drylinii. Dohromady to vytváří chladnější, vlhčí a stabilnější mikroklima — ovšem pouze pokud je projekt postaven s ohledem na hydrologii.

2. Půdní vlhkost — překvapivá redistribuce. Měření na komerčních FVE ukazují, že přímo pod panely je půda v průměru o 25 % sušší než kontrolní plocha, ale na okrajích panelů (drylinie) o 19 % vlhčí. Voda se přesouvá, nemizí. V suchém klimatu Středomoří si plochy pod panely zachovaly o 3–7 % více vlhkosti až do konce sušné sezóny — což jsou desítky milimetrů vodního sloupce, které jinde z krajiny zmizely.

3. Riziko rychlého odtoku — poctivě pojmenované. Panel je nepropustný. Pokud z něj voda dopadá na holou půdu na svahu, vzniká koncentrovaný proud, eroze a v krajním případě záplava. Studie SWAT modelu pro řecká povodí ukazuje, že přeměna 1 % povodí na FVE má jen okrajový efekt, ale při 5 % už je efekt měřitelný a vyžaduje krajinné prvky.

4. Ekovoltaika — jak rizika eliminovat. Penn State studie ukazuje, že rizika lze efektivně řešit — vegetace pod panely, vyšší konstrukce, mezery mezi moduly, průlehy v drylinii a krajinné prvky mezi řadami. Není to teorie. Je to standard, který v Německu, Rakousku a Itálii funguje na komerčních projektech.

5. Větrné elektrárny — jiný typ vlivu. VTE nestíní povrch, ale mění proudění. Měření z Iowa, Texasu a Kalifornie ukazují mírné noční oteplení (+0,4 až +0,75 °C) a slabé denní ochlazení. Efekt mizí během několika kilometrů a má i pozitivní stránku — pasivní ochranu plodin před přízemními mrazy. Na vodní bilanci nemá VTE prakticky žádný měřitelný vliv.

6. Kvantifikace pro ČR — kolik vody tam zůstane navíc. Pro průměrné podmínky ČR (600 mm srážek, 420 mm výparu, 180 mm odtoku) odhadujeme, že dobře navržená agrivoltaika zadrží v krajině o 100 až 170 mm vody/rok navíc oproti otevřenému poli. Pro 1 km² FVE to je 100 000 až 170 000 m³ vody ročně. Při ploše 30 km² FVE z hybridního systému z první studie to znamená 3–5 milionů m³ vody — řádově srovnatelné s objemem středně velkého rybníka.

7. Doporučení pro praxi. Tabulka konkrétních principů, které mění FVE z pasivní instalace na aktivní krajinotvorný prvek: vegetace pod panely, výška konstrukce, řešení sklonů, preference brownfieldů a střech.

Co článek záměrně nedělá

Nesnaží se vás přesvědčit, že fotovoltaika je dobrá. Stejně tak se nesnaží přesvědčit, že je špatná. Místo toho ukazuje, že stejná technologie může být v jednom projektovém provedení degradačním prvkem a v jiném regeneračním. Diskuse o FVE v krajině tedy nemá smysl jako „ano, nebo ne“. Smysl má jako „jak je projektovat, aby pomáhaly“.

To je posun v rámování celé debaty — a je to posun, který český diskurz zatím dělá pomalu.

Pointa, která stojí za zapamatování

Zatímco politicky se v Česku rozhoduje, jestli povolit fotovoltaiku na zemědělské půdě, klimatická změna pomalu ale jistě mění tu samou půdu na neúrodnou kvůli suchu, vyšším teplotám a častějším bezsrážkovým obdobím. Agrivoltaika je jeden z mála nástrojů, které současně řeší dvě věci: výrobu obnovitelné energie a aktivní adaptaci krajiny na nové klima.

Argumenty proti FVE na poli často mlčky předpokládají, že to pole bez fotovoltaiky zůstane úrodné. Klimatická data tento předpoklad zpochybňují.

Pro koho je to čtení

Pro každého, kdo se zajímá o adaptaci krajiny na klimatickou změnu. Pro zemědělce, kteří uvažují o spolupráci se solárním investorem a chtějí vědět, co to s jejich půdou udělá. Pro plánovače krajiny, samosprávy a zastupitele, kteří potřebují odlišovat dobré projekty od špatných. Pro studenty hydrologie, klimatologie a krajinné ekologie, kteří hledají kompaktní přehled aktuálních studií s odkazy na původní zdroje.

Stejně jako u předchozích dvou článků platí: text obsahuje rovnice a tabulky, ale hlavní linka je čitelná i bez technické přípravy. Osm sekcí, pět tabulek, šest číslovaných závěrů, čtrnáct referencí.

Stáhněte si PDF

Studie má rozsah zhruba osm stran A4 a uzavírá první trojici technických rozborů publikovaných na violka.info. Doporučujeme ji číst spolu s předchozími dvěma — společně nabízejí ucelený obraz energetiky obnovitelných zdrojů z hlediska plochy, materiálů, vody i klimatu.

Stáhnout PDF: Vliv FVE a VTE na vodní bilanci a mikroklima

Druhá studie: Skutečný zábor půdy a plošná bilance ČR

První studie: Když se zeptáte poctivě, dostanete poctivou odpověď

---

Pár slov závěrem

Když jsme tuto sérii začínali, vyšla z jediné otázky o ploše povodí pro chladicí vodu jaderné elektrárny. Postupně se z ní vyklubal komplexní obraz energetiky, ve kterém se prolíná fyzika s ekonomií, ekonomie s ekologií a ekologie s krajinou.

Tento třetí díl uzavírá první kruh série. Jaderka, plocha, materiály, voda, mikroklima — to je pět vrstev, které stačí k tomu, abychom přestali mluvit hesly a začali rozumět tomu, co skutečně rozhodujeme, když rozhodujeme o energetice.

Máte-li připomínku, otázku, nebo lépe chybu, kterou jste v některé z těchto studií našli, ozvěte se. Čtvrtý článek je vždy jen jeden e-mail daleko.

---

www.violka.info — místo, kde se ptáme poctivě, počítáme do konce a opravujeme, když je třeba.