Blog

Poslední únorový den a máme tu novou technologii pro transformaci energie. Nejen stavby mají mít pořádný klobouk.

Nápad přišel od kolegů v práci – což tak solární klobouk a vzít si ho na Tech day? Nemusel jsem dlouho přemýšlet. Klobouky mám čím dál radši a tenhle solární od firmy Ecoflow mě opravdu oslovil na první dobrou. A jelikož výrobky Ecoflow patří ke špičce v této oblasti, zajímalo mě, jak se poperou s touto nositelnou elektronikou.

Ona je to spíše nositelná elektrárna. Klobouk má dva USB výstupy a výrobce uvádí výkon až 12 W. To už je solidní výkon na dobíjení telefonu. Na počítač to nebude, ale mobil jsem dobil poměrně rychle. Sice zatím jen test 72-80%, ale funguje to. V létě to bude pohoda – hlava ve stínu, telefon na nabíječce. Jsem sám zvědav, jak rychle se bude telefon nabíjet. A když bude plný, můžeme dobít třeba power banku. USB výstupy jsou A a C, takže se dá připojit prakticky cokoliv.

Jo a pokud se ptáte, za jak dlouho se takový klobouk zaplatí, tak to bude asi špatné. Pokud by v ideálním celoročním provozu vyrobil až 12 kWh a jeho životnost byla 10 let, tak by mohl dodat cca 120 kWh energie. Na zahradě je to cena cca 1200 Kč. To je polovina ceny klobouku. 20 let asi nevydrží a celý den a rok také na slunci nebude. Takže hlavní profit bude z toho, že máte zdroj energie na cesty. Samozřejmě musí svítit slunce. Výkonové testy provedeme během roku.

Vlna odporu proti obnovitelným zdrojům se opět vzdouvá. Lidé jsou zásobováni všelijak upravenými informacemi o škodlivosti větrných elektráren, solárních panelů. Přitom doma topí elektřinou, která pochází stále ještě z většiny z fosilních zdrojů a nebo plynem, který kupujeme za obrovské peníze od mocností, které nás takto drží pod krkem.

V roce 1906 byl ukončen projekt Wordenclyffe tower – projekt Nikoly Tesly na bezdrátový přenos energie. Jeho myšlenka získávání energie z atmosféry a její bezdrátový přenos byl příliš revoluční a nepohodlný pro investory. Peníze došly, projekt umřel.

Nepřipadá vám to podezřele podobné v dnešní době? Máme solární panely, které dokáží sklidit ze stejné plochy až 100 krát více energie než biomasa. Máme velmi efektivní větrné turbíny, které mnohonásobně překonávají výkon a účinnost tehdejších větrných mlýnů. Přesto je lidé nechtějí. Brojí proti této levné a všude dostupné energii. Našli si argumenty, proč je to špatně a proč je dobře pálit uhlí, ropu, plyn a dokonce spoléhají na velmi špinavý proces získávání energie z jaderného štěpení.

Přečtěte si příspěvek, kde shrnujeme fakta o solární energii a uvádíme hypotetický scénář, jak vyrábět syntetická paliva čistě pouze ze solární energie.

Začátek listopadu jsme prožili ve společnosti Míši Čagánka. Ale nepřijel hrát a zpívat, jak to bývá pro hudebníky obvyklé, ale přijel tvrdě makat.

Jak se říká: “jednou my vám, jednou vy nám”. Tak si tu Míša odpracovává jednu podporu z naší strany poskytnutou na vydávání jeho knih. On je totiž Michal i spisovatel. Dětem zahrál i něco ze své hudební tvorby a s Petrem si dali společnou lesní výzvu – dovoz dřeva elektro povozem.

Počasí nám sice moc nepřálo a i Petr musel chodit do práce, takže té společné práce moc nebylo, ale skromný Michal to přežil ve zdraví a zanechal tu za sebou viditelný zářez. Bude na co vzpomínat.

Tak se nám rozběhly prázdniny a je třeba využít nejen letního počasí, ale i více mimopracovního času pro zahradu.

Co se letos povedlo? Není toho moc, ale ani málo. Jedná se o projekty vnitřní i vnější. Převážně spojené s bydlením a komfortem života na zahradě. Jednou na ně budeme vzpomínat a tak berte příspěvek jako takové připomenutí toho, co se tehdy v létě 25 u nás dělo.

Oprava sprchového koutu

– po pár letech docházelo k porušení spodní hydrofobní vrstvy a navhlhání hlíny a tím pádem i k plesnivění. Oprava znamenala odebrání poškozené vrstvy, perfektní vysušení, nanesení čisté omítky, vyhlazení a nová impregnace.

Výroba IT koutku

– místo pro nabíječky, power banku Ecoflow, různé kablíky a počítač.

Na tomto projektu jsme si vyzkoušeli i moderní prostředky tvorby jako je laserová řezačka. Cinkový spoj v prvním kusu šuplíku z překližky vznikal klasickým způsobem, i když s použitím aku pily. Ale byl to boj s časem i přesností. Druhý šuplík prošel FABlabem a byl vyřezaný na laseru. Šuplíky mají pěkné pojezdy a jeden je i s tlumením dorazu. Z tohoto díla má největší radost Pavlínka. Ještě upravit ten spodní kontejner, původní stoleček. Čeká ho rekonstrukce a nejspíš i „zmobilnění“ – přidělání koleček. Bude sloužit jako taburet, sedačka s úložným prostorem.

Rozšíření akumulace vody

Příprava pro dětský podzemní domeček

… a výroba cihel

Amfóra filtr pro koupací sud

Dřevěná lavice pro děti

Děti rostou a přibývají. Zadání znělo: přejít z židliček na lavici a lavici prosím s úložným prostorem. Tento třídenní projekt rozhýbal nějaké to dřevěné nářadí a oživil baterie.

Oprava okapů na jurtě

Jenom dřevo pro tento exponovaný komponent nestačí. Dřevěné kolíky po delší době povolují. Postupně se vytahují, jak dřevo pracuje. Možná by pomohlo lepidlo, ale teď to zkusíme se šrouby. Těch pár vrutů snad přežijeme. Dále jsme trochu zkrátili gumovou membránu, která tvoří ochranu okapu zevnitř. V podstatě tudy teče všechna dešťová voda dozadu za jurtu. Kvůli šetrnosti byly pruhy větší a nazaříznuté – co kdyby se někdy rezerva hodila? A po letech užívání nehodila. Akorát se v ohybu zadržovala voda a ta v zimě zamrzá a tím zvětšuje tlak a váhu okapu. I možná proto kolíčky začaly vyjíždět.

Některé detaily jsme doplnili do kapitoly Projekty

Zítra to začne. Další TUR v pořadí. Zahrada je zhruba připravená, cestičky posečené. Ještě nafiltrovat nějakou vodu, uklidit kuchyňku a můžeme začít.

Tak už to začlo. A fičelo to velmi pěkně. Letošní ročník byl zase dalším zajímavým kouskem do skládačky Trvale udržitelný rozvoj.

Další TURisté jsou zde. První den nás trochu zalilo, tak jsme jen vykládali a vařilo se a jedlo, pilo, ale zítra už by to mohlo být ok.

Někdy se ty staré slunečníky prostě hodí. Mokrou variantu jsme tu dlouho neměli a je to výzva zahájit stavbu nějakého většího přístřešku pro těch cca 30 lidí. Ořech Herkules ten déšť udrží jen chvilku.

Další příběh obrazem dokládají tyto fotografie. Počasí nám přálo všechny zbývající dny a opět se to zde pěkně posunulo. Paleta činností byla opět velmi pestrá.

Učitelé stárnou, ale studenti jsou pořád mladí. Jak je to jenom možné. Je to neuvěřitelné, letos už je to 12 let od doby, kdy jsme se tu se studenty sešli poprvé. Tehdy na jediný den.