Blog

Zúčastnili jsme se třetího ročníku Teslovy noci, od letoška s názvem Teslování. A nejen zúčastnili, byli jsme aktivními organizátory. Proč? Protože máme rádi vynálezce, vizionáře a průkopníky a tím bezesporu Nikola Tesla byl. Na počest jeho narozenin, letos 167. jsme vyrazili do Čechtína na výlet a prezentace hlavně praktických ukázek různých zařízení a vynálezů.

• 

• 

• 

• 

• 

Těžiště naší expozice byly zdroje energie. Od vyloženě primitivních zdrojů s jedním fotovoltaickým panelem až po komplexní a profesionální zařízení. Součástí byla i prezentace dvou parních motorů. Jejich potenciál je v rezonanci. A tu musíme najít.

• 

• 

• 

• 

Je nám velkou ctí, že se zde již potřetí podařilo zhmotnit Honzu Raka a jejich projekty s alternativními způsoby získávání energie. Teslovy myšlenky začínají nabírat na obrátkách. Detaily najdete na webu www.555.lighting/teslovani.

Nechcete čekat rok? Rádi byste viděli naše exponáty přímo na naší zahradě? Napište nám a domluvte si exkurzi.

Trvale udržitelný rozvoj, neboli TUR je pravidelná akce, kterou pořádáme na naší zahradě společně se studenty Střední školy zahradnické v Rajhradě už téměř pravidelně několik let. Letošní ročník byl velmi výživný a 27 studentů, dva učitelé a naše děti a my jsem byli už docela solidní banda pro jednu zahradu. Kurz se konal 12. – 16.6.2023.

• 

• 

• 

• 

• 

Letošní ročník byl věnován přesunům hmot a úklidu, rekonstrukcím. Obor ekologie a životní prostředí v praxi si sáhne na fyzické rezervy, neboť tyhle práce nemusí být zrovna příjemné. Ale to tak bývá, člověk ve své naivitě dělá činnosti, které se občas musí uklidit. Některé práce vyžadují mnoho ruk a nohou a toto byla skvělá příležitost pro koordinaci a spolupráci. Přenést králíkárnu byla fakt výzva. To jeden člověk nezvládne, ale šest mladých kluků a my staříci si s tím poradilo. Né že hravě, ale zvládli jsme to.

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

Za kreativní činnosti byly vybrány kamufláže na sudy s vodou – ty nejen chrání plast před solárním zářením a tedy křehnutím plastu, ale v zimě před zamrznutím. Uvidíme, kolik zim tento obleček vydrží.

• 

• 

• 

• 

Dále se tradičně zkoušely hliněné omítky. Jedna část vylepšovala povrch dřevěné špalíkové stavby, která slouží jako přístřešek na kola a malý elektromobil a také jako solární nabíječka. Druhá část pracovala na „Slaměném domečku“. Ten se trvale vylepšuje už několik let.

• 

• 

Další činností byla rekonstrukce střechy na malé chatičce, která je nejstarší objekt na zahradě. Zde už třetí rekonstrukce bude snad na delší dobu definitivní, neboť povrch tvoří rybníčková fólie EPDM. Nejenže do domečku už nebude pršet, ale zachycená voda bude určitě čistější. Lepenková mezi-verze se opravdu neosvědčila.

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

Velkou výzvou byla „rozborka – sborka“ regálu, který sloužil jako skladiště a zároveň eko dvorek. za ty roky se nasbíralo opravdu ekologické neštěstí a ještě pár dní budeme třídit.

• 

• 

• 

Tradiční prací je štěpkování – ekologická likvidace větví – nic nepálíme, vše kompostujeme.

• 

Menší rozměrem, ale těžší váhou byla stavba plotového kůlu, kterého se chopil Adam s Honzou.

• 

• 

• 

Společenský večer u ohně

• 

• 

• 

• 

Další kreativní činnost byla příprava jídla v naší zahradní kuchyni i s umýváním nádobí. Zpětná vazba ukázala, že máme ještě co zlepšovat, ale i tak se většině kurz líbil a věříme, že zanechal vzpomínku ve všech účastnících. U nás určitě a znovu děkujeme – za zahradu Violka.

• 

Sepsal Petr v neděli 18.6.2023

Zahrádka začíná pomalu rozkvétat. Talovíny a sněženky rozvinuly své květy. Dnes je 25.2.2023 a sněhové mraky ještě sypou sem tam snížek. Ale teploty už se derou nad nulu a zahrada láká k pracovním činnostem.

• 

• 

Stříháme rybíz, maliny, vinnou révu, angrešty, jostu, ostružiny. Připravují se záhony na výsevy, hrabeme suchou trávu po zimě a spadané listí.

Poslední dobou mám pocit, že kdo nemá nějaký ten sociální účet někde na webu, jako by nebyl. Fejsbuk, instáč, tvítr, linktin, jutub…. jo a ještě tiktok. Ano, je to tak, bez účtu na síti už dnes prakticky neexistujete a proto taky čtete tento příspěvek, protože to je taky forma účtu, sice na vlastní doméně ale taky na webu. A nejspíš jste se o něm dozvěděli z nějaké té sociální sítě a nebo mailem.
No a proč se omezovat jen na tento web, když tu máme tisíce služeb a službiček – podobně jako tisíce kytiček a stromečků a keříků a zeleninek atd. Tak co nám tu v naší zahrádce chybělo, bylo nějaké osobní video. Zatím o nás točili druzí, viz. sekce Med i já, ale své vlastní videjko ještě nemáme. Tedy teď už jo. První a snad né poslední. S Kubou jsme natočili takový pokus, jestli je to vůbec možné a jestli to má smysl. Ono datlovat něco do počítače taky něco stojí a né každý chce číst a pak zase psát a video řekne hodně a když to člověk vidí, je i lépe zasvěcen, než ne při představách skrývajícími se za slovy.

Tak na to prosím mrknite, jestli je to OK a jestli tato kvalita stačí a pokud vás na našem webu něco zaujalo, o čem bychom mohli natočit další video, tak to napište do komentářů. Motivace je nejlepší hnací silou. A když už jsme do toho tu energii dali, budeme rádi za zpětnou vazbu, i když obsah je opravdu jen taková ptákovinka na pobavení a neberte to příliš vážně, možná se to bude hodit na Silvestra.

Námět: Petr
Scénář: Petr
Režie: Petr a Kuba
Kamera: Kuba
Střih a postscript: Kuba
Hudba: Kuba
Dramaturgie: Petr a Kuba
Osvětlení: Příroda

(c) 2022, Brno-Medlánky :-))))

Letos se nám nepodařilo zprovoznit klasický bioreaktor. Zadní severní stěna domu tak bude vystavena chladu a hrozí zamrznutí trubek s vodou ve zdi. Vývody chladicí vody a přívod do studny jsou tak v ohrožení. Bohužel mráz udeřil příliš brzy a jeden ventil kovový asi nevydržel expanzi ledu a trochu nám prasknul. To urychlilo rozhodnutí k alespoň provizornímu zateplení. Naházet kompost na zem by bylo špatné řešení, neboť vlhkost ze spodu by poškodila již dobře vyschlou zem, která plní úkol podlahy. Vytvoření izolované podlahy se jevilo jako časově náročné a tak jsme využili přes zimu nevyužívané plastové kyblíky. Máme jich opravdu hodně. Nejsou z naší produkce, ale dostali jsme je jako odpad z velkovýroby jídla. Obsahovali suroviny jako např. jogurt, mléko, omáčky apod. Normálně by skončily v odpadu, u nás ale plní funkci květináčů. Dáváme do nich rajčata, papriky, bazalku, lilek popř. jiné rostliny, které je možné pak umístit kamkoliv na zahradě, klidně i pod střechu. Na podzim, kdy rostliny odumřou, se hlína vysype na záhon a kyblíky putují někam do skladiště.

Letos je ale využíváme jinak – kompostujeme v kýblu a těmito separovanými kompostéry zaizolujeme zadní stěnu jurty.

• 

• 

• 

Vypadá to velmi kontroverzně a někdo by mohl říci, co dělá plast na přírodní zahradě? Ano, stejně tak bychom mohli říci, co tam dělá umělý kaučuk v podobě EPDM fólie. Musíme nějak oddělit to, co chce příroda a to, co chceme my lidé. My chceme nyní teplou zeď bez promrzání a můžeme použít izolace – někdo by sáhl po polystyrenu, někdo po minerální vatě, někdo po ovčí vlně. My jsme dlouhou dobu izolovali kompostem, viz, naše Bioreaktory. Teď zkusíme něco hodně netradičního. Budeme pozorovat, jak probíhá kompostovací proces v tak malém objemu. Praktická zkušenost je ta, že když se kýbl zavíčkuje a nechá se delší dobu zadělaný, najdete tam za pár měsíců opravdu jen čistý kompost. Vzniká zde uzavřený ekosystém, voda se nevypaří, resp. ta co se vypaří na víčku kondenzuje a padá zpět. Naše kýble jsou většinou otevřené, ale několik jsem jich zadělal a budeme moci sledovat, co se děje. Tím, jak jsou narovnány na sebe, se svým způsobem trochu uzavřely, takže odpar vody nebude velký. Uvnitř je napěchováno na maximum ořechové listí. toho máme opravdu dost. A uvidíme na jaře, jak to fungovalo. Minimálně vzduch uvnitř kyblíků tvoří izolaci a listy tvoří bariéru, aby vzduch nemohl proudit. V makroskopickém měřítku proudění vzduchu brání narovnané kyblíky a teplo z domu tak nemůže tak snadno unikat do okolí. Je docela možné, že kompostovací proces zahájí tepelnou reakci v každém kýblu a jelikož si mohou kýble teplo předávat, je možné, že se ohřeje celý komplex kýblů. Přirovnal bych to k palivu v jaderné elektrárně. Jedna kazeta reakci nespustí. Je nutné do reaktoru dát určité množství kazet a mezi ně zasouvat tzv. regulační tyče – tj. kazety, které zvýší a nebo sníží reakci všech kazet kolem. zasunutí tyčí snižuje reakci a vysunutí zvyšuje. Tyto tyče mají palivo jen v té části, která vytažením vstoupí do tzv. aktivní zóny. Pokud by se reaktor přehříval, mechanizmus spustí tyče dolů gravitací a reakce se zastaví. Naše tyče jsou ty kyblíky, a pelety jaderného paliva nahradilo listí. Nedělám si iluze, že budeme vytvářet páru na parní stroj, ale trochu se to ohřát může. Tak uvidíme.