Výzvy

Je dnes moderní si dávat výzvy. Tak to uděláme taky a budeme sem postupně přidávat každý dobrý nápad, který je výzvou pro nás zde na zahradě, ale může se inspirovat každý, komu bude výzva rezonovat a dávat smysl. Pokud některé zrealizujeme, dosáhneme, dáme si je do vyřízených :-).

Rychlý obsah

Elektromobilita ze slunce

10 let se bavím zahradničením, ale poslední dobou mám nepříjemný pocit, že mi něco chybí. S elektromobilem jezdíme už 5 let a možná trochu déle, pokud započtu koloběžku, skútr. Ale stále to není ono. Kritikové tvrdí, že elektromobilita je ekologická katastrofa. Já s tím nesouhlasím a mám pro to řadu racionálních a logických argumentů. Některé jsou uvedeny zde.

Výzva: Nabíjejme elektromobily už jen ze slunce! Vy, co máte elektromobily, snažte se nabíjet v době, kdy opravdu svítí slunce a lze očekávat, že v síti jsou přebytky elektřiny. Váš elektromobil si ty přebytky sosne a uloží na později. Noční nabíjení je nabíjení převážně fosilní a nebo zatím z drahých akumulací – ty však nejspíš spotřebuje běžná populace.

Tesla logo
Výzva: snížit prachovou stopu, zatáhnout oblohu a ze slunce vyrobit elektřinu.

Elektromobily sníží prachové zatížení planety – nevytvářejí tolik prachu, jako spalovací auta, která doslova kouří a šoupou brzdové destičky. Elektromobil nabíjený ze slunce z principu kouřit nemůže. Méně prachu, více světla, lepší dýchání – pro nás, pro rostliny, zvířata. Slunce je tu miliardy let a ještě pár miliard let tu bude. Kvantovou technologii na přeměnu záření slunce na elektřinu již máme a umíme ji vyrábět i recyklovat. Není třeba se bát, surovin je dost. A solární panely si na sebe elektřinu vyrobí dnes již za dva roky a méně! Není to otázka peněz, ale energie. Energy pay back je jediný rozumný ukazatel oproštěný od finančních spekulací.

Čistá atmosféra, pod panely stín a chládek, snížíme tím tepelné zatížení povrchu země – tím že minimálně 20% energie zkonvertují panely na elektřinu. Panely velkou část záření i odrazí a pod panely se dá pěstovat řada rostlin. Říká se tomu agrofotovoltaika, agrovoltaika, agrifotovoltaika. Já mám rád ten první pojem, neboť obsahuje slova agro (zemědělství) a fotovoltaika (přeměna fotonů na volty). Rostliny nám zajistí další ochlazení povrchu a hlavně akumulaci vody. Voda z panelů se dá zachytit do nádrží a v době sucha s ní zalévat. Je to tedy i ochrana před přívalovými dešti. Časem lze očekávat, že se počasí může srovnat a bude pršet pravidelněji a rovnoměrněji. Je však třeba vytvořit vhodnou symbiózu našich technologií a přírodních systému, přirozených porostů. Nemůžeme měnit ráz krajiny jako nyní. Musíme vrátit přírodě, co její jest. A na střechy domů můžeme dát nejen panely, ale i květináče

Rajčata v kýblu a na střeše

Elektromobilita může změnit svět, pokud ji pochopíme komplexně. Není to jen o ježdění. To je pouze jedna funkce, jak ji vnímám dnes. Elektromobil má ale obrovskou akumulační kapacitu energie, kam se dá schovat opravdu hodně slunce. Díky tomu bude možné tuto energii použít na naše technické hračky, vychytávky, všední život a snad i zábavu. Ale je nutné s tím co nejdříve začít. Není na co čekat, nic lepšího teď v rukách nemáme. Je potřeba podpořit koncept Vehicle to Home, Vehicle to Grid (V2H, V2G), ale i Vehicle to Vehicle V2V, kdy se auta budou moci nabíjet vzájemně. Pak bude možné ty nabitá použít pro nabíjení těch vybitých, které třeba budou odpočívat až večer. Běžně nejezdí 19 aut z 20: Ano, přibližně jen 5% aut je v pohybu, zbytek stojí. Klidně si to spočítejte. Rok má 8760 hodin. Kdybyste stále jezdili a to jenom průměrnou rychlostí 10 km/hod, museli byste ročně najezdit 87 tis. km! Průměr rychlosti je však větší, klidně 50 km/hod. A pokud bychom jezdili jen ve dne, bude to 200 tis. km ročně. realita je poloviční. Tedy 10% a to přes den. V noci je to ještě razantnější. Tedy nabíjení ve dne ze slunce není problém, většina aut stejně stojí. Časem zde budeme mít auta se solární střechou a ty se budou nabíjet stále. U nich už nebude existovat problém samovybíjení. Bude to naopak – budeme mít energie více, než spotřebujeme.

Auto si vyrobí ročně i 10 tis. km ze slunce.

Sejme, sázejme, pečujme, sklízejme

Další výzva se týká už zahradničení, jak by se dalo čekat na našem webu. Nicméně dovolím si ji dát nyní až na druhé místo. Samotným zahradničením totiž zatím neumíme vypěstovat ani motyku, ani lopatu, ani hřebíky. Ale můžeme si vyrobit jídlo, abychom přežili v době, kdy je jídlo stále naší hlavní prioritou pro život. Přiznejme si, většina lidí jídlo opravdu potřebuje. Někdo 5krát denně, někdo jen jednou. Jsou tací, co jíst přestali. Těm se říká breathariáni. Je to pokročilé stádium vývoje jedince a dopracovat se k němu není snadné. V současné době je naše vědomí příliš zabržděné a ucpané nesmysly a rozum není schopen přijmout fakt, že energie je všude kolem nás a jídlo je jen její formou. Dá se to obejít a využívat přímo tuto energii – pránu, manu. Dalo by se to hned, ale je to těžké. Jednodušší je si to zkusit pěkně popořadě. Výzva pěstování se týká těch, co se cítí úplně odpojení od přírody. Komu příroda nic neříká a jejichž myšlení je silně technokratické. Je jen málo lidí, co by přírodu vyloženě nenáviděli. Každý ji má tak trochu rád. Ale málokdo má svoji vlastní zahradu, nebo aspoň květináč. Tedy přesná čísla nevím, ale ani vlastnictví zahrady nezabránilo současné populaci mohutnou expanzi směrem k technokracii. Beton, asfalt, ocel, sklo, plasty – to pomalu přebírá vládu na povrchem zemským, ale často i mořským. Ostrovy plastu plavou v oceánech, beton a asfalt zabírá tisíce kilometrů čtverečních. Příroda se sice snaží vše dostat do rovnováhy, ale my jsme rychlejší. Bohužel nás to vede k totální sebedestrukci – jako civilizaci. Příroda nakonec vyhraje, to je jisté, ale za jakou cenu? Pojďme to zastavit!

Zkuste si vypěstovat pro sebe aspoň malou bylinku. Přidáte druhou, třetí, pak nějakou plodovou zeleninu – rajče, papriku, okurku, časem kořenovou – mrkev se dá pěstovat i v květináči. Doma na balkóně nebo za oknem si uděláte malou zahrádku. Co tím dosáhnete? Budete mít kontakt s živým organizmem. Bude to váš produkt, vaše energie, vědomí. Konzumací vlastní rostliny získáte energii sobě rovnou zase zpět. Nebudete se živi průmyslovou, odduševnělou energií strojů a obchodníků, makléřů, kterým jde jen o peníze. Vaše rostliny vás budou mít rády. Časem si vypěstujete stromeček, keřík a budete toužit aby přežil. Budete pro něj hledat místo ve volné přírodě. Dojde vám, že to není snadné najít kousek místa, kde ho nikdo nepořeže, nepokácí, nezničí sucho a horko. Uvědomíte si, jak moc jsme zničili povrch této planety. A to je přesně ten okamžik, kdy to vše začne dávat smysl – začnete uvažovat jinak, začnete otáčet věci na pravou míru. Můžeme mít parkoviště z betonu, ale musí tam růst i stromy a tráva. na to máme dnes třeba zatravňovací dlaždice. Můžeme mít i asfaltové cesty, ale nad nimi mohou být solární střechy a kolem pergoly s rostlinami. Budeme jezdit v rostlinných tunelech a střechy dodají vodu i energii. Povrch planety musí být zelený a né šedý a černý! Rostliny mění sluneční záření na hmotu, pohlcují uhlík, vytváří humus, rozbíjejí skálu, přeměňují minerály, akumulují vodu. Rostliny jsou život a pokud chceme žít, musíme se rostlinami obklopit. Rostliny jsou inteligentnější než my lidé. Nikam nespěchají, na nikoho neútočí, necestují, nevyrábějí zbytečnosti. Vzájemně si pomáhají, podporují se. Prales je nejvyšším stádiem sukcese. Vládne zde rovnováha a obrovský potenciál. Je zde jídlo, voda, čistý vzduch. Ale aby vzniknul prales, nesmí zde být někdo, kdo ničí už i trávu. Proto další výzva se týká nesečení.

Nesečme trávu

Pro mnoho lidí absurdní představa – že by se nesekla tráva! Co budou dělat alergici? A co klíšťata? To bude tragédie! Opak je pravdou. Alergici jsou lidé, kterým doslova ochrnul imunitní systém. Příroda se je snaží dostat do rovnováhy a posílá jim signály. Bohužel lidé je neslyší a místo toho, aby vyčistili své tělo od nepořádku, vyčistí svou zahradu – a to někdy dokonale, až na holou zem.

Bez trávy se odhaluje půda. Ta se pak nadměrným slunečním zářením vysušuje, rostliny hynou. Vydrží jen velmi odolné plevele a ty se nám nelíbí. Často se pak lidé uchylují k tomu, že na takovou zem lejí vodu a to často i pitnou! Další nesmysl do skládačky. Nesečení znamená návrat k rovnováze. Příroda dobře ví, co má dělat a dělá to dokonale. My lidé se máme jenom dívat a né ji kazit práci. Sečení je doslova pohroma pro práci přírody. Ten první krok, kdy se snaží pokrýt zem životem a udržet si vláhu v přízemní vrstvě, je mařen našimi sekačkami, které nakonec řvou a čmoudí a zabíjejí vše živé, včetně hmyzu a někdy i živočichů větších. Kdo dnes ještě seče kosou? Sečení může trávě i prospívat, ale je třeba dát šanci rostlinám se vysemenit. Měli bychom jim dopřát dorůst do dospělosti a přirozeně se rozmnožit. Copak ten vlčí mák za to může? Zabíjí někdo naše děti? Nebo dokonce nás dospělé? Pokud ano, rázně to odsuzujeme a takové lidi trestáme. Kosení trávy se netrestá, dokonce se za to i platí.

Kosit můžeme, ale velmi šetrně. Nechávat místa, kam se mohou přestěhovat hmyz nebo drobní živočichové, třeba šneci ale i slimáci, které málokdo má rád. Sečení velkých ploch je hloupost. Sečení ploch u cest a chodníků je ještě větší hloupost. Tyto zelené pruhy intenzivně chladí okolí. Zadržují vodu, dělají stín, pohlcují účinně tepelné záření, čistí vzduch, zadržují uhlík. Tráva ma velmi podobnou schopnost zadržování uhlíku jako stromy. Ale musí mít možnost růst. Neustále mydlení sekačkama jí opravdu neprospívá.

Zdravé listy tvoří přirozený kolektor pro vodu. Na špičkách listů kondenzuje voda v podobě ranní rosy. Mnohdy i tato troška vody stačí na to, aby rostliny celý den přežily bez deště. Sekačka z rostlin udělá mrtvoly a tento efekt zmizí. Nebuďme necitlivý k těmto bytostem, dejme jim šanci projevit jejich inteligenci!

Tuto výzvu se podařilo implementovat na VUT v Brně: https://www.vutbr.cz/vut/aktuality-f19528/vut-omezi-seceni-trav-chce-v-nich-obnovit-biodiverzitu-d213912. Pevně věřím, že je to dobrý krok vpřed a bude se dále rozvíjet.

Nesviťme Pánu Bohu do oken

Tato výzva je velmi náročná, ale zároveň nejsnadněji realizovatelná. Stačí zhasnout. Když Bůh řekl: „Budiž světlo“, stalo se a On viděl, že je to dobré. To však neznamenalo, že bude světlo pořád. On oddělil světlo od tmy a byl den a byla noc. To je princip Boha nebo přírody, jak kdo chce. My lidé jsme to se světlem trochu přepálili. Boží oddělení světla od tmy hrubě porušujeme a svítíme tomu našemu Pánu Bohu doslova do oken.

Důsledky si neseme sami na svých bedrech. Někomu to připadá normální, někdo to dokonce i obdivuje – krásně nasvětlené fasády, památky, ale často i stromy! To je největší absurdita – svítit na stromy. Představte si, kdyby na vás v noci někdo svítil a tvrdí, že je to kvůli tomu, jak jste krásní a aby vás bylo lépe vidět! Asi byste ho brzy hnali sviňským krokem! Ale strom tohle neudělá. Místo toho snáší toto příkoří a pomalu hyne. Neodpočine si, neproběhnou ty správné procesy, život se vytrácí. Světlo v noci ničí přirozenou rovnováhu přírody. Nemá tam co dělat, příroda mí svoje světlo. Přes den Slunce v noci Měsíc. A ten s železnou pravidelností udává tzv. lunární cykly. Otáčení planety Země nastavuje naše biologické hodiny, organizmus a každá buňka ví, kdy je den a kdy noc právě podle světla. Řídí se produkcí hormonů a ty zase světlem a tmou. Tak jako strom si neodpočine na světle, naše tělo si neodpočine, pokud nemá opravdovou noc. A nestačí si zatáhnout žaluzie a nebo závěsy! To je podfuk a nefunguje. Funguje jen zdánlivě, neboť ráno se zase neprobudíte s ranním světlem. Přirozené usínání a přirozené vstávání je velmi důležité pro regeneraci těla, detoxikaci, podporu imunity. Jedině tak je možné se bránit proti nemocem. Dnes je velmi moderní vše svádět na viry. Jeden z příběhů, co teď frčí je COVID, resp. jeho premiéra COVID-19. Existuje již celá řada studií (zde je jedna z nich), které poukazují na možnou souvislost nočního svícení a rozvoje této nemoci. Bert tedy tuto výzvu jako jednu z prevencí proto této populární nemoci.

Brno pro to už něco udělalo.

Více o světle najdete na stránce O-svícení.

Nepalme bioodpad – kompostujme

Pálení bioodpadu přímo uvolňuje uhlík do vzduchu v podobě CO2. Argumentem pro pálení odpadu – listí, větví, trávy – bývá boj proti nemocím, plísním, semenům plevelů. Ano, oheň a vysoká teplota plamene skutečně zničí všechny patogeny obsažené v biomase. Ale za jakou cenu? Nejenže uvolníme vázaný uhlík do atmosféry, ale uvolníme i vázané teplo, které se akumulovalo prostřednictvím fotosyntézy. Uhlík bude chybět v půdě, teplo zase přebývat v atmosféře.

Kompostováním v uzavřené nádobě lze získat teplo třeba pro ohřev vody

Správný proces kompostování může vytvářet užitečné teplo také a lze jej i využít pro technické aplikace, např. ohřev teplé vody, vytápění. Je to velká výzva pro budoucnost – převést procesy spalování na procesy kompostování – tedy přirozené biodegradační procesy. Při nich se rovněž ničí patogeny jako jsou semena plevelů, nemoci, plísně. O možnostech kompostování v tzv. bioreaktorech se dočtete zde.

Kontakty

Telefon

petr: 777 755 704
pavlína: 775 028 792

Adresa

ul. Vycházková

Brno - Medlánky

E-mail

petr@gardenman.cz