Prosinec 2022

Poslední dobou mám pocit, že kdo nemá nějaký ten sociální účet někde na webu, jako by nebyl. Fejsbuk, instáč, tvítr, linktin, jutub…. jo a ještě tiktok. Ano, je to tak, bez účtu na síti už dnes prakticky neexistujete a proto taky čtete tento příspěvek, protože to je taky forma účtu, sice na vlastní doméně ale taky na webu. A nejspíš jste se o něm dozvěděli z nějaké té sociální sítě a nebo mailem.
No a proč se omezovat jen na tento web, když tu máme tisíce služeb a službiček – podobně jako tisíce kytiček a stromečků a keříků a zeleninek atd. Tak co nám tu v naší zahrádce chybělo, bylo nějaké osobní video. Zatím o nás točili druzí, viz. sekce Med i já, ale své vlastní videjko ještě nemáme. Tedy teď už jo. První a snad né poslední. S Kubou jsme natočili takový pokus, jestli je to vůbec možné a jestli to má smysl. Ono datlovat něco do počítače taky něco stojí a né každý chce číst a pak zase psát a video řekne hodně a když to člověk vidí, je i lépe zasvěcen, než ne při představách skrývajícími se za slovy.

Tak na to prosím mrknite, jestli je to OK a jestli tato kvalita stačí a pokud vás na našem webu něco zaujalo, o čem bychom mohli natočit další video, tak to napište do komentářů. Motivace je nejlepší hnací silou. A když už jsme do toho tu energii dali, budeme rádi za zpětnou vazbu, i když obsah je opravdu jen taková ptákovinka na pobavení a neberte to příliš vážně, možná se to bude hodit na Silvestra.

Námět: Petr
Scénář: Petr
Režie: Petr a Kuba
Kamera: Kuba
Střih a postscript: Kuba
Hudba: Kuba
Dramaturgie: Petr a Kuba
Osvětlení: Příroda

(c) 2022, Brno-Medlánky :-))))

Letos se nám nepodařilo zprovoznit klasický bioreaktor. Zadní severní stěna domu tak bude vystavena chladu a hrozí zamrznutí trubek s vodou ve zdi. Vývody chladicí vody a přívod do studny jsou tak v ohrožení. Bohužel mráz udeřil příliš brzy a jeden ventil kovový asi nevydržel expanzi ledu a trochu nám prasknul. To urychlilo rozhodnutí k alespoň provizornímu zateplení. Naházet kompost na zem by bylo špatné řešení, neboť vlhkost ze spodu by poškodila již dobře vyschlou zem, která plní úkol podlahy. Vytvoření izolované podlahy se jevilo jako časově náročné a tak jsme využili přes zimu nevyužívané plastové kyblíky. Máme jich opravdu hodně. Nejsou z naší produkce, ale dostali jsme je jako odpad z velkovýroby jídla. Obsahovali suroviny jako např. jogurt, mléko, omáčky apod. Normálně by skončily v odpadu, u nás ale plní funkci květináčů. Dáváme do nich rajčata, papriky, bazalku, lilek popř. jiné rostliny, které je možné pak umístit kamkoliv na zahradě, klidně i pod střechu. Na podzim, kdy rostliny odumřou, se hlína vysype na záhon a kyblíky putují někam do skladiště.

Letos je ale využíváme jinak – kompostujeme v kýblu a těmito separovanými kompostéry zaizolujeme zadní stěnu jurty.

• 

• 

• 

Vypadá to velmi kontroverzně a někdo by mohl říci, co dělá plast na přírodní zahradě? Ano, stejně tak bychom mohli říci, co tam dělá umělý kaučuk v podobě EPDM fólie. Musíme nějak oddělit to, co chce příroda a to, co chceme my lidé. My chceme nyní teplou zeď bez promrzání a můžeme použít izolace – někdo by sáhl po polystyrenu, někdo po minerální vatě, někdo po ovčí vlně. My jsme dlouhou dobu izolovali kompostem, viz, naše Bioreaktory. Teď zkusíme něco hodně netradičního. Budeme pozorovat, jak probíhá kompostovací proces v tak malém objemu. Praktická zkušenost je ta, že když se kýbl zavíčkuje a nechá se delší dobu zadělaný, najdete tam za pár měsíců opravdu jen čistý kompost. Vzniká zde uzavřený ekosystém, voda se nevypaří, resp. ta co se vypaří na víčku kondenzuje a padá zpět. Naše kýble jsou většinou otevřené, ale několik jsem jich zadělal a budeme moci sledovat, co se děje. Tím, jak jsou narovnány na sebe, se svým způsobem trochu uzavřely, takže odpar vody nebude velký. Uvnitř je napěchováno na maximum ořechové listí. toho máme opravdu dost. A uvidíme na jaře, jak to fungovalo. Minimálně vzduch uvnitř kyblíků tvoří izolaci a listy tvoří bariéru, aby vzduch nemohl proudit. V makroskopickém měřítku proudění vzduchu brání narovnané kyblíky a teplo z domu tak nemůže tak snadno unikat do okolí. Je docela možné, že kompostovací proces zahájí tepelnou reakci v každém kýblu a jelikož si mohou kýble teplo předávat, je možné, že se ohřeje celý komplex kýblů. Přirovnal bych to k palivu v jaderné elektrárně. Jedna kazeta reakci nespustí. Je nutné do reaktoru dát určité množství kazet a mezi ně zasouvat tzv. regulační tyče – tj. kazety, které zvýší a nebo sníží reakci všech kazet kolem. zasunutí tyčí snižuje reakci a vysunutí zvyšuje. Tyto tyče mají palivo jen v té části, která vytažením vstoupí do tzv. aktivní zóny. Pokud by se reaktor přehříval, mechanizmus spustí tyče dolů gravitací a reakce se zastaví. Naše tyče jsou ty kyblíky, a pelety jaderného paliva nahradilo listí. Nedělám si iluze, že budeme vytvářet páru na parní stroj, ale trochu se to ohřát může. Tak uvidíme.

Také řešíte, kam uložit své úspory a nebo kam investovat, aby vaše peníze neztratily hodnotu? U nás dnes vznikl nápad na novou měnu, resp. platební systém – ořechová mince, neboli Nutcoin. Jelikož máme úrodu ořechů prakticky každý rok a příroda je v tomto velmi vstřícná, máme základní surovinu pro Nutcoin a to je celý ořech. Zhodnocení nastává vyloupnutím jádra ořechu a zbavení se slupky.

• 

• 

• 

Těžba zlata je něco podobného, akorát to zlato nedozrává každý rok a není ho tolik. Děti i dospělí mají možnost si nyní z nutcoinových nalezišť natěžit své bohatství a nabízet je výměnou za něco jiného. Výhodou této měny je fakt, že se dá sníst. Takže v konečném důsledku, kdybyste měli hlad, můžete přímo z naleziště nutcoinů utěšit svou potřebu. To se zlatem jaksi nejde. Nutcoiny u nás mají docela velké využití v kuchyni, takže nehrozí jejich devalvace a inflace, že bych jich bylo moc. Zatím těžaři nemají takový výkon, aby nutcoiny zahltili náš malý trh. A kdyby to hrozilo, lze je snadno exportovat na trhy vedlejší. Zdá se, že louskané ořechy jsou snadno směnitelné i za tvrdé měny, jako jsou peníze a ty pak za zlato. Převodní kurz je někde kolem 200 Kč/kg. Pokud má dnes zlato hodnotu cca 1500 Kč/g, tak musí naši těžaři vytěžit 7,5 kg nutcoinů na 1 gram zlata. Kurz je tedy zatím poměrně nepříznivý 1: 7 500 000, ale to se může zlepšit.

Jaké měny využíváte doma vy? Můžeme se inspirovat?