Skutečný zábor půdy obnovitelnými zdroji a plošná bilance ČR — doplnění studie z minulého příspěvku
Publikováno na www.violka.info • květen 2026 • čtení článku ~12 minut, PDF ke stažení níže
Když dialog zlepšuje výsledek
Jen před několika hodinami jsme zveřejnili studii „Když se zeptáte poctivě, dostanete poctivou odpověď“. Postavila vedle sebe jadernou elektrárnu Temelín a hypotetický hybridní obnovitelný systém. Sklidila pozornost — a hlavně dialog se čtenáři.
A právě ten dialog odhalil dvě věci, které stojí za přepočet:
První. V jedné z tabulek prvního článku jsme nesprávně extrapolovali plošnou hustotu fotovoltaiky 80 MWp/km², která platí pro hybridní systém s ohledem na zemědělství, na čistě průmyslovou polní FVE. Reálná hustota moderní polní fotovoltaiky je 100–120 MWp/km². To zásadně mění odhad plochy potřebné pro pokrytí celé roční spotřeby ČR.
Druhá. V prvním článku jsme pracovali s „alokovanou“ plochou větrného parku, tedy plochou včetně rozestupů mezi turbínami. Mezinárodní studie ale konzistentně ukazují, že skutečný zábor půdy je řádově nižší — pouhé 1–2 % plochy parku. Zbytek zůstává plně využitelný pro zemědělství.
Tento doplňující článek tedy oba body napravuje a navíc přidává něco, co v původní práci chybělo: plošnou bilanci spotřeby elektřiny v krajích a velkých městech ČR za rok 2024. Bez té totiž nemá smysl mluvit o energetické soběstačnosti regionů.
Co se v článku dozvíte
1. Větrník zabírá garsonku — a vy farmaříte dál. Skutečný (netto) zábor půdy větrnou elektrárnou činí ~0,4 ha na megawatt instalovaného výkonu. Jedna moderní turbína 4,5 MW zabírá zhruba 2 600 m² — méně než průměrný rodinný dům s pozemkem. Mezinárodní studie z USA, Kanady, Řecka a EU se v tom shodují: 96–99 % plochy větrného parku zůstává funkční pro zemědělství. Zemědělec navíc dostává nájemné — typicky 80 000 až 150 000 korun za turbínu ročně. To není teorie. To je dnešní praxe v Německu, Rakousku, Polsku i Dánsku.
2. Energetická hustota přepočítaná na skutečně zabranou plochu. Pokud srovnáme zdroje energie podle toho, kolik MWh za rok dodá z 1 hektaru skutečně mrtvé plochy, výsledek překvapí: VTE dává ~4 800 MWh/ha/rok, plně zabraná polní FVE ~960 MWh/ha/rok, energetická pšenice 15–25 MWh/ha/rok. Větrník je tedy přibližně 5× efektivnější než FVE a 200× efektivnější než zemědělská energetická plodina — pokud srovnání vedeme férově, na netto zabranou plochu.
3. Plošná hustota spotřeby elektřiny v krajích a městech ČR. Kompletní tabulka všech 14 krajů a 9 největších měst s daty za rok 2024. Tři strukturálně odlišné skupiny: venkovské kraje (350–500 MWh/km²), smíšené (525–750 MWh/km²) a průmyslovo-urbánní (1 000–12 000 MWh/km²). Praha s hodnotou 11 891 MWh/km² ukazuje, proč velká města budou vždy závislá na importu energie z okolí.
4. Kolik plochy ČR by stačilo pokrýt z FVE pro 100 % roční spotřeby? Při průmyslové hustotě 100–120 MWp/km² stačí 0,65–0,78 % plochy ČR. To je výrazně méně, než kolik mají dohromady všechna parkoviště, střechy průmyslových hal a obchodních center. Otázka tedy nestojí „kde vzít plochu“, ale „proč ji už nepoužíváme“.
5. Revidovaná plošná bilance hybridního systému. Při zařazení agrivoltaiky a započtení skutečného záboru VTE klesne reálně „obětovaná“ plocha hybridního systému z první studie ze 178 km² na pouhých 9 km². To je 5 % původně uvažované plochy. Zbylých 95 % zůstává funkčních pro zemědělství, pastvu, biokoridory.
Co článek záměrně dělá jinak
Na rozdíl od prvního článku, který vznikl jako iniciační technická studie, je tento koncipován jako revizní a doplňující. Otevřeně přiznává místa, kde předchozí výpočet potřeboval upřesnění, a zároveň přidává nové vrstvy dat, o kterých předtím nebyla řeč.
To není slabost. To je standardní vědecký proces — publikovat, nechat zpochybnit, opravit a publikovat znovu. Bez tohoto kroku by studie postupně ztratila kredit. S ním získává naopak důvěryhodnost.
Změny ve výsledcích nejsou kosmetické. Při poctivém zápočtu skutečného záboru půdy a uplatnění agrivoltaiky vychází hybridní obnovitelný systém strukturálně příznivěji, než jak bylo prezentováno v první studii. Závěry původního článku se tím nepopírají, ale prohlubují.
Pro koho je to čtení
Pro každého, kdo četl první studii a chce si ověřit její výsledky. Pro lidi, kteří mají rádi, když se v textu objevuje věta „toto bylo nepřesné, opravujeme to“. Pro plánovače krajiny a zastupitele, kteří potřebují čísla pro reálné rozhodování. Pro zemědělce, kteří uvažují o spolupráci s investory větrných nebo solárních parků a chtějí znát skutečné parametry.
Stejně jako u první studie platí: text obsahuje rovnice a tabulky, ale hlavní linka je čitelná i bez technické přípravy. Sedm sekcí, sedm tabulek, sedm číslovaných závěrů.
Stáhněte si PDF
Studie má rozsah zhruba sedm stran A4, je ve stejném formátu jako první článek a hodí se k samostatnému čtení i jako příloha k původní práci. Stažení je zdarma.
Stáhnout PDF: Skutečný zábor půdy obnovitelnými zdroji a plošná energetická bilance ČR
První studie pro kontext: Když se zeptáte poctivě, dostanete poctivou odpověď
Pár slov závěrem
Energetické debaty v Česku trpí jedním zvláštním paradoxem: jedna strana mluví o obnovitelných zdrojích jako o spáse, druhá jako o pohromě, ale obě často operují s nepřesnými čísly. Stačí ale poctivě změřit, kde turbína skutečně stojí, kolik plochy zabírá panel a jakou spotřebu má kraj, a vyjde z toho obraz mnohem klidnější — a daleko pragmatičtější — než jaký nabízejí mediální titulky.
Pokud někde v této doplňující studii uvidíte další chybu, ozvěte se. Třetí článek je vždy jen jeden e-mail daleko.
www.violka.info — místo, kde se ptáme poctivě, počítáme do konce a opravujeme, když je třeba.
