A nebo snad biomasa? Ve vlnách současné sociální diskuze létají emoce, názory, nálady a povrchní hodnocení obnovitelných zdrojů. Žádná pořádná čísla, tedy pokzd se nejedná o výšku a vzdálenost energetického zdroje od nejbližšího domu. O výškách máme jasno, o velikostech taky. Ale co energetické parametry? Jak si stojí jednotlivé zdroje mezi sebou? Tradiční biomasa pohánející nejmodernější technologii kogenerace (CHP) versus vítr versus fotovoltaika. Kdo zvítězí? Který zdroj potřebuje jakou plochu pro výrobu energie?
Na to jsem si posvítil s pomocí umělé inteligence, protože ta lidská nyní spíše stagnuje a odmítá skoro cokoliv. Mrkněte na to, zda vás to zaujme, obohatí či dokonce překvapí.
Než se budete ptát, co s betonem a laminátem, zeptejte se sami sebe, co s lyžemi a skateboardy a všemi těmi lyžařskými středisky, leteckými runwayemi, betonovými mosty a nebo třeba chladicími věžemi.
Nechci zde jen bezduše obhajovat jeden z nejstarších a možná vůbec nejstarší zdroj energie, který lidem pomáhal nejen s mletím obilí, ale s plavbou kolem světa a osidlováním celé planety. Chci přinést pouze racionální čísla na zamyšlenou a vyvolat další hlubší diskuzi.
Poměr plochy biomasa : vítr : slunce je dnes se známými technologiemi cca 100 : 10 : 1.
Aneb abyste získali stejné množství užitečné energie, potřebujete u větru 10 krát větší plochu než u slunce, ale 10 krát méně, než při pěstování biomasy. Neboli, biomasa prohrává na celé čáře a to ji ještě musíte sklízet každý rok a do výpočtu zatím není zahrnuta energie na sklízení a úpravu biomasy. Realita tedy bude ještě horší.
Na druhou stranu a pro obhajobu biomasy, můžete ji libovolně dlouho skladovat a použít přesně v době, kdy ji skutečně potřebujete. Tedy neplýtváte instalovaným výkonem jako při použití větru nebo biomasy.