Tak dlouho chodila kovářova kobyla bosa, až došel jiný kovář a dal jí pořádné podkovy.
Copak já zahrada, já to tu se světlem nějak zvládám. Jsem sice trochu na sever, ale chráněna před světelným smogem z města Brna kopcem a horkým sluncem v létě, si tu s přírodním sluncem vystačím a umělé fakt nepotřebuji. Ale co Petr a jeho rodina? Tam to bylo do nedávna nahnuté. Petr je sice světlař a vědátor a učitel, výzkumník. Ale protože je furt někde v trapu, tak na pořádné osvětlení doma neměl čas. To tak bývá. Jenže 24.1.2025 jsem si sem na pomoc pozvala dalšího kluka Vítka. Narodil se rodince ve Vyškově a bude tu s námi na zahradě bydlet. A je pro něj potřeba zajistit pořádné světlo. Petr sice postavil krásnou přírodní stavbu, ale nechtěl dělat díru do střechy a okna pod velkým přesahem střechy a v tlustých zdech moc světla z venku dovnitř nepustí. No a to se změnilo. Petr, děti i Pavlína mají doma konečně pořádné denní světlo. Tedy skoro denní. Soused Tomáš to nepoznal na první dobrou a spektrálně je to fakt top technologie. A Petr se rozhodl, že o tom může konečně tady taky sdílet své postřehy. Jenže mluvit o světle je jako vyprávět o lahodnosti jídla. To chce prostě vidět. Tak zatím zkuste stránku Perma světlo.
