Projekty

Od roku 2011 jsem se stala hostitelem celé řady projektů. Většina z nich vznikla zcela spontánně jako aktuální potřeba při mém obydlování. Nebyla jsem delší dobu využívána jako zahrada a chyběly mi zde záhony, prostředky pro zachytávání vody, přístřešky. Nedokázala jsem poskytnout dlouhodobé bydlení pro lidi a kvalitní podmínky pro každodenní život. A tak jsme postupně s Petrem a jeho kamarády upravovali tento stav k lepšímu. Vznikly první záhony, pařeniště, jezírka a nebo jen záchytné sudy na vodu. Postupně jsme vybudovali vše potřebné, aby bylo možné na mém území celoročně pobývat a starat se tak o mě každý den. Zateplení zahradní chatky, instalace kamen, vybudování cest a cestiček, to vše tvořilo můj základ budoucí obytné zahrady.

Petr, můj zahradník, pracuje na Vysokém učení technickém v Brně. Odsud to má jenom kousek a studenti tu nacházejí nejen inspiraci pro život, ale příležitost tvořit projekty v rámci svého studia. Skloubili jsme tak příjemné s užitečným. Chodí se k nám dívat mladí lidé na výsledky práce svých předchůdců. A některé projekty byly natolik zajímavé, že se o nich píše i v médiích. Nicméně hlavním cílem bylo a je naučit talentované lidičky praktickým dovednostem a přispět k rozvoji této přírodní laboratoře.

Nejzajímavější projekty

Slaměno-hliněná jurta se šindelovou střechou, maximum obnovitelných materiálů a snadná recyklovatelnost

Dlouhodobý projekt, který stále pokračuje. Zahájení někdy na podzim 2011, první myšlenky a čtrty na louce, terénní úpravy zahájeny v březnu 2012. Velikost domu je 25 m2 a jak už z fotografií a názvu vyplývá, je to kruhová stavba o průměru 6 metrů. Výška stěn je cca 2,5 metrů a výška střechy asi 2 metry. Základy domu byly vytvořeny jen volným ložením svahových tvárnic na terén a vyplnění materiálem z místních zdrojů – kámen hlína. Na tento základ byly umístěny trámy a na ně pak dřevená podlaha a stěny. Konstrukce je dřevěná a slaměná, v podstatě takový samonosný armovaný systém. Stojací konstrukci tvoří desky a vodorovnou vazbu mezi balíky tvoří střešní latě 3x5cm. Zajímavostí je, že na celém domě není použit žádný kovový spojovací prvek – hřebík nebo šroub. Všechny dřevěné díly jsou pevně spojené dřevěnýcmi bukovými kolíky různých průměrů a to včetně upevnění šindelů na střechu, kde byly použity kolíky průměr 6mm.

Vodní kaskáda jezírek a nádrží, zadržení vody v krajině

Voda v krajině a obzvlášť na zahradě, je jedním z nejvýznamnějších prvků pro bohatý život. Bez vody život nemůže existovat a v současné době je voda velmi často diskutovaným tématem. Hned od počátku pobytu na zahradě jsme se snažili zachytávat maximum dešťové vody. Sudy však na velké deště nestačily a proto vznikaly postupně menší či větší jezírka. Jejich podoba se neustále rozvíjí, začínáme s dírou v zemi a položením fólie. Používáme výhradně EPDM fólie. Po první zkušenosti s PVC rybníčkovými fóliemi jsme tento materiál zavrhli i když byl levnější. EPDM membrána nabízí mnohem vyšší užitné vlastnosti a i když je dražší, investice se určitě vyplatí. Nakupujeme u firmy Profigrass. Potůčky jsou rovněž vyrobeny z této fólie a to z odřezků, které jsou nabízeny se slevou. Dokonce se nám podařilo postavit i podzemní potůček, který už několik let funguje.

Kaskáda je vytvořena tak, aby sváděla vodu postupně od nejhornějšího okapu vodu přes jednotlivé odběrné body až do spodní retenční nádrže. Počet akumulačních míst se dnes počítá na desítky. Používáme staré vany, sudy, nádrže na vodu.

Sluneční elektrárny – přeměna sluneční energie na elektrickou

• Sluneční sušička bylinek a ovoce, aneb jak sušit na slunci zdravě
• Sluneční vařič – domonstarce síly slunečního záření

Solární koncentrátor

Solární koncentrátor je zařízení, které soustřeďuje sluneční paprsky do ohniska, centrálního bodu, který pak dosahuje velké teploty. Tento největší koncentrátor sestavoval student Robert v rámci své bakalářské práce. Pod vedením Petra vytvořil zařízení ze dřeva a použitých materiálů (zrcadla, výměník z klimatizační jednotky auta, papinův hrnec). Cílem bylo vyrábět páru pro parní motor. Podařilo se úspěšně ohřívat vodu a získávat vysokoteplotní energii. Nicméně po první sezóně se ukázalo, že kolektor bude potřebovat inovaci. V současné době je v totální rekonstrukci a další student se jej pokusí vylepšit.

Napsali o tom:
Student VUT Brno postavil solární ohřev vody z odpadu,
STUDENT SESTROJIL ZAŘÍZENÍ NA OHŘEV VODY POMOCÍ SLUNCE. ZÍSKAL CENU REKTORA

Bioreaktory – speciální kompostéry s využitím odpadního tepla

V bioreaktorech vidíme velkou budoucnost. Jedná se o zařízení podobné velkému kompostéru. Tento je však navíc izolovaný a doplněný výměníkem tepla. V kompostovacím procesu probíhá bohatý život, který s sebou přináší teplo. Teplota uvnitř reaktoru dosahuje až 65 stupňů Celsia a při výkonné fázi nad 50 stupňů vydrží pracovat i několok měsíců. Parametry stále zlepšujeme a připravujeme novou konstrukci. Tuto variantu reaktoru používáme již třetí rok, nicméně už se pomalu rozkládá. Bude použita jako palisáda na vyvýšené záhony a po úplném rozkladu skončí nakonec jako kompost. Snažíme se používat 100% rozložitelné materiály u nejobjemnějších částí systému. Izolace ze slámy, sena, dřevěné nádoby. Na rozdíl od plastových kontejnerů tak po dosloužení nebude škodit životnímu prostředí. Více informací popisuje samostatná stránka: Bioreaktory.

• Hmyzí domeček – aby to tu pěkně vypadalo
• Dětské hřiště a domeček – zábavné centrum – vede náš Kuba, pro děti
• Malá jurta jako venkovní kuchyňka
• Přístřešek pro elektrická vozítka se střešní fotovoltaickou elektrárnou.
• Skleník ze dřeva – jak se dá ze starého skla a téměř bez železa udělat skleník, kde se daří dobře třeba fíkům
• Solární sprcha, aneb v létě teplá voda zdarma

S-dílna (sdílená dílna)

Naše komunitní místo pro kluky i holky, práce se dřevem, ale i další dílenské možnosti. Místo starého přístřešku na nářadí jsme vybudovali novou dřevostavbu opět bez hřebíků a šroubů. Silná nosná konstrukce a pevná střecha umožňuje osadit střechu zahradou, takže by se neměl změnit původní účel pozemku. Dešťovou vodu navíc jímáme do naší kaskády a na střeše bude místo pro odpočinek a krásný výhled do stromů a zahrady. V dílně je pak místo pro naše nástroje, stroje a nářadí. Dílna nám velmi pomohla v další činnosti. Nyní je vše pod jednou střechou, přehledně a rychle dostupné a potenciál pro další růst se tím znásobuje. Domeček má plochu 6×4 metrů, přičemž uzavřená část je 4×4 metry a otevřená 2×4 metry pro venkovní práci.

Extrémní zahradničení

Nové principy pěstování rostlin v aktuálních extrémních podmínkách sucha a horka – právě testujeme a uvidíme. Zahrada na střeše, zahrada na vyprahlé kamenité půdě, záhony v trávníku. To jsou první pokusy, které provádíme. Vyvýšené záhony v extrémním suchu nefungují a úroda je velmi špatná. Zatím se jeví velmi perspektivní využití folií EPDM a dřevěných truhlíků popř. tzv. „zemních květináčů“. Zalévání ke kořenům přes PET lahve sice také pomáhá, ale sucho i tak vodu odebere do okolí. Příští sezónu chceme vyzkoušet možnosti přírodního jílu. Sice nebude mít takovou životnost jako fólie, ale zase bude 100% přírodní

Zásobník na užitkovou vodu na praní a záchod

Projekt vyžádaný okolnostmi, nedostatkem vody ve studni. Hladina spodní vody rok od roku klesá a letos (2018) jsme si sáhli ve studni opravdu na dno. I když jsme pořídili novou pračku plně automatickou, pralo se asi dvakrát a muselo se přestat. Od té doby řešíme, jak dál, ze studny už nelze vodu na praní brát, ledaže by se stav po zimě výrazně zlepšil. Nádrž na užitkovou vodu má objem 1000 litrů, je z použitého IBC kontejneru a je obestavěná dřevěnou konstrukci, aby v zimě nezamrzla. Uvnitř je izolace ze slámy a dřevěných pilin a hoblin. Nad nádrží je instalována domácí vodárna a do jurty jsme doplnili druhý rozvod vody – na záchod a do koupelny. Teď už jen vyřešit, jak nádrž plnit. Měli bychom zachytávat dešťovou vodu a tu čistit a používat na praní. Vodárna má instalovaný filtr na částice větší než 5 mikrometrů, takže kvalita vody by mohla být poměrně dobrá.

Situace v roce 2025, aneb voda trochu jinak

Z historického konceptu nemažeme starší informace, aby bylo možné dohledat jak to tady bylo. V roce 2023 se nám stala jedna nepříjemná událost – ve studni došla voda. Bylo to někdy v listopadu, konec roku. Z vodovodu prostě přestala téct voda. Čerpadlo bylo na suchu. Tehdy přišlo klíčové rozhodnutí – zavřít ventil do studny a do okruhu i pitné vody pustit užitkovou vodu z deště – přes pračkový okruh. Už se nám jednou stalo, že díky vadné zpětné klapce nám studna doslova „vytáhla“ vodu ze zásobníku dešťové vody. Takže okruhy jsou prověřené a propojené. Nicméně nejsou optimálně dimenzované. Přesto to funguje – voda teče od pračky do rozvodů a plní všechny potřebné technologie – boiler, kohoutky, sprchu, bidet. Příprava pitné vody probíhá přes reverzní osmózu.

V roce 2025 však bylo takové sucho, v zimě a na jaře, že jsme po roce do studny asi třikrát čerpadlo opět ponořili. Voda se zde za tu dobu nějaká naakumulovala, což je skvělá zpráva. Nicméně jak si člověk zvykne na vodu povrchovou, dostupnou bez čerpadel a hlubokých vrtů, už se mu do té země moc nechce – a to doslova. Těžké hadice, čerpadlo, dlouhý kabel, lana – no žádná slast to není. Rekonstrukce čerpacího systému nás ještě čeká, ale bude to pouze záložní zdroj na období opravdu velkého sucha.

Problémem dešťové vody je její nerovnoměrný spad. Jednou chybí zcela a pak jí zase padne ranec a není ji kam dál. Při revizi v srpnu 2025 jsme spočítali zásoby všech sudů, van, podzemních nádrží, koupací kádě dohromady na cca 21 tis. litrů vody. Zdá se to pořádná zásoba. Né všechny nádoby však zadržují kvalitní dešťovku – pokud je na střechách listí, jehličí, prach, tak se voda v sudech stává dosti zažloutlou až nahnědlou. V té se pak i blbě pere – asi jako kdybyste prali v čaji. Takže na využití pro domácnost používáme jen několik málo třech, kde tolik listí nepadá a kvalita vody je obstojná. Pitná není přímo žádná. Tedy dofiltrace je vždy nutná. Běžně používáme mechanické filtry do úrovně 20 mikrometrů. Je to levná záležitost a plně dostačující ne běžné potřeby.

Projekt vodní zásobárny

Naše svahy přímo vybízejí k vytvoření vodní stěny, gabionu z nádrží. IBC nádrže jsou ideálním řešením. Poslední přírůstek je z roku 2025, kdy jsme rozšířili kapacitu o černé kousky s potravinářsky čistého PE (polyetylenu). Tento léty prověřený produkt je výborný v mnoha směrech – stabilní na téměř jakémkoliv terénu – vlastní paleta, ideálně plastová – nehnije – drátěná klec zabraňuje vydutí, vydrží i mrazy – ani kohout dole se neroztrhne, protože zamrzání probíhá pozvolna a nádrž zvládne kompenzovat objemovou roztažnost (pozor, nenechávat ji úplně plnou). Instalace ve svahu a zakrytí plachtou, popř. nějakým izolačním materiálem – seno, sláma a zase plachta, může zabránit zamrznutí zcela. U nás chceme nádrže zastřešit, aby byly přístupné i v zimě a prakticky celoročně. Nádrž drží svah proti odsýpání a tlak z jedné strany je pro nádrž snesitelný. 

Amfórový filtr

V roce 2025 jsme zprovoznili další vodní projekt – gravitační „amfórový“ filtr. Co je to za kombinaci? Existují tzv. gravitační filtry založené na průtoku vodou filtrační vložkou pouze pomocí gravitace – bez tlaku čerpadla. Tyto filtry vyrábí např. firma Berkey. U nás jsme odpozorovali, že amfóra tvar výrazně zlepšuje vlastnosti vody – nečistoty padají ke dnu, které je dostatečně malé a nádoba má vejčitý tvar, který vytváří jakousi přirozenou cirkulaci kapaliny uvnitř. To vede k samočištění a také k jakési stabilizaci teploty – voda se v amfórach tolik nepřehřívá. V zimě nádoby kupodivu nezamrznout tak intenzivně jako kulaté nebo obdélníkové sudy. Je to ten vejčitý tvar? U nás tomu věříme, posvátná geometrie zde hraje dozajista svou roli.

Z čeho se filtr skládá? Uvnitř amfóry je trubka průměr 100 mm naplněná křemičitým (vypraným) pískem a kačírkem – štěrkem. Vrstvy jsou odděleny tkaninou, např. netkanou textilií. To z důvodu aby se frakce nepromíchaly. Štěrk vytváří určitý rozvaděč, aby voda přes písek tekla homogenně a nevytvářely se tunely, kudy voda teče bez filtrace. Dole je trubka zakončena plastovou spojkou a víčkem. Ve spojce jsou provrtané otvory v horní části – aby případný sediment padal dolů a nevytékal otvory – a otvory jsou zakryté opět tkaninou. Spodní část je naplněna pouze kačírkem. Případné zbytky sedimentu ještě mohou sedimentovat v amfóře, neboť odtok je výše než výtok z trubkového filtru. 

Nad amfórou je postavená konstrukce, která umožní instalaci vyrovnávací nádrže pro čerpanou vodu. Proč? Protože do filtru je možné pouštět vodu jen omezeným průtokem, aby filtr stíhal vodu filtrovat. Horní nádrž tedy naakumuluje dostatečné množství vody, které pak přes regulační kohout odtéká pomalu do filtru. Čerpadlo čerpá špinavou vodu ode dna čištěné nádrže. V našem případě z koupací kádě. Důležitý je dostatečný výkon čerpadla, aby „vysálo“ nečistoty ze dna. Kdybychom použili pomalé čerpání přímo do filtru, nenastane kýžený efekt vysavače nečistot. ty by pravděpodobně zůstaly v nádrži stále. Prudký čerpací výkon odsaje spodní vrstvu rychle a nečistoty se postupně přesouvají k čerpadlu a dále do filtru. Do budoucna chceme celý systém vybavit hladinovými spínači, aby probíhalo čerpání automaticky mezi minimální a maximální úrovní dle nastavení a vše bylo napájeno ideálně ze sluneční energie. Je to další projekt pro Kmen tvořivých mužů.

• cena – kvalitní filtrace se prodraží
• energie – filtrování velkým tlakem vyžaduje mnohonásobně více energie
• udělej si sám – je dobré mít to pod kontrolou a používat snadno opravitelné části – levné opravy
• radost z vlastní práce a netradiční vzhled – k nezaplacení.

Stavby z místních materiálů

Dnes už máme vyzkoušeno, že stavba typu kůlna, sklad, dřevník, přístřešek na kola apod. se dá postavit prakticky výhradně z přírodních a místně dostupných materiálů. Jediný zatím nedořešený prvek je střecha – fólie proti dešťové vodě. Spodní část konstrukce se dá udělat i ze dřeva a vložit do země. Bude sice odhnívat, ale pokud bude střecha chránit dostatečně velkým přesahem, země natolik vyschne, že v ní přestanou působit i hnilobné procesy. Hlína doslova ztvrdne a zkamení. Kdo chce mít jistotu, může použít zemní vrut, kovy a beton. Nicméně vypadá to, že to není zcela nutné.

A jak si vyrobit konstrukci. Ideální je samonosná dřevěná konstrukce vyplněná nějakým bio materiálem. A to může být sláma, seno, dřevo, hlína, prakticky cokoliv. Lze stavět i přímo z hlíny – dusané, nabíjené, nebo jen tak plácat mix hlíny a slámy nebo sena do formy. Důležité je, aby hlína dostatečně rychle vysychala – tento způsob se hodí spíše do teplých krajin, kde je vysychání jisté. V našich podmínkách je potřeba pracovat především na jaře a v létě a možná začátkem podzimu. A nebo mít vždy stavbu zastřešenou, aby do ní nepršelo.

Kompromisním řešením je vyrobit si vlastní cihly z nepálené hlíny. 

Problém je, že u nás v ČR ani snad v Evropě nikdo nevyrábí stroje na tyto cihly. Dají se koupit v Číně – další díra na trhu. Ale když si vyrobíte vlastní dřevěnou formu, dá se to zvládnout. Deset cihel za hodinu uděláte a to je akorát tak na hranici rentability. Vše více je už podnikání. Na kreativitu vám to v pohodě stačí. Můžete zkusit různé formy a plniva. U nás vznikla varianta „senovice“ která kombinuje jíl a seno. Její rozměr je dvakrát tlustší než klasická cihla. Profil je tedy skoro čtveratý a délka jako klasická cihla.

Rozměr klasické cihly je 290 x 140 x 65 mm. Je to z důvodu toho, aby se dalo nejmenší rozměr znásobit při zachování 1 cm spáry. Tedy cihly by se měly na sebe lepit maltou (v našem případě jílem) o tloušťce cca 1 cm. 

U nepálených cihel si dejte pozor na déšť a mráz. Déšť se dá v pár případech přežít. Cihla se jen tak nerozmočí, pokud je dobře nadusaná. Ale časem nabobtná a bude měkká – struktura povolí. Naopak vysychání způsobuje smršťování. Kritický je mráz – ledové krystaly uvnitř cihly ji doslova roztrhají. Takže do mrazů ať máte všechny cihly buď 100% vyschlé a zakryté a nebo v teple – doporučuji aspoň 7 stupňů nulou, jinak bude hlína zase nasávat vodu.

Záhony a zahradničení

Záhonům a zejména těm vyvýšeným věnujeme samostatnou stránku Záhony

Skleníky

O výhodách skleníku se asi se zahrádkáři přít nemusíme. Jakou konstrukci však zvolit? To už bychom se asi úplně neshodli. A proto i tomuto tématu věnujeme samostatnou stránku Skleníky, kde se dozvíte mnohem více.

Postupně budeme doplňovat fotografie a popis k jednotlivým položkám, ale je možné si je přijít prohlédnout naživo. Na stránce Nabízíme najdete informace k prohlídkám.

TUR – trvale udržitelný rozvoj

Každý rok na zahradě hostíme TURisty – studenty Střední školy zahradnické v Rajhradě. Týden praxe a řada malých i větších projektů. Malá ochutnávka je zde: TUR 2023 a nebo TUR 2018 a nebo Trvale udržitelný rozvoj TUR 2017.

Obor Ekologie a životní prostředí je přesně ten obor, který se hodí k alternativnímu životnímu stylu zde na zahradě. Violka si tak nechá přistřihnout své halouzky a stébla a promasírovat hřbet dusotem mládeže, která se už o sebe dokáže skvěle postarat a pomáhá zpestřovat prostředí na zahradě pro další návštěvníky.

Samostatná stránka o tomto projektu.

Kmen tvořivých mužů

Projekt, který přišel na světlo Boží 21.2.2025. Nabízí prostor pro kreativní jedince, tvůrčí typy, spolupracující bytosti, muže, které baví něco dělat společně a tvořit větší projekty. Uvidíme, zda se najdou odvážní chlapi, co se umí odtrhnout od počítačů, zábavy a vrhnout se na opravdovou tvorbu, která nás může jako společnost posunout do jiné dimenze. Více o kmeni tvořivých mužů.