Přístřešek pro pěstování, kde nefouká, neprší a nemrzne a přitom je tam dostatek světla a tepla, aby zde mohly růst rostliny. Tak to je zhruba charakteristika skleníku.
Jelikož se nám to tu skleníky začíná hemžit, tak jsem si říkal, že by bylo dobré se tomuto tématu pověnovat na samostatné stránce. Přece jen jsou naše skleníky trochu jiné než ty běžné a tak se to třeba bude někomu hodit, když bude chtít podobně experimentovat.
O výhodách skleníku se asi se zahrádkáři přít nemusíme. Jakou konstrukci však zvolit? To už bychom se asi úplně neshodli. Někdo to má rád klasické – ocel, sklo, sklenářský tmel, beton. Někdo preferuje lehké konstrukce z hliníku a plastu, někdo fóliovníky. My jsme zvolili co nejšetrnější provedení, které maximálně využívá obnovitelné materiály.
Konstrukce ze dřeva není u skleníků příliš obvyklá a hlavním předsudkem je, že dřevo má malou životnost. Zkušenosti po deseti letech provozu dřevěného skleníku na naší zahradě však ukazují, že dřevo je bezproblémové, pokud je konstrukce dobře provedená. Do dřeva se nesmí dostávat voda a tedy vlhkost a pokud je dřevo suché, jeho životnost je prakticky neomezená a není potřeba ho často ani nijak ošetřovat. Na rozdíl od oceli, která při nízkých teplotách v noci a ráno velmi vychladne a tím „přitahuje“ vodu, která na ocelových konstrukcích kondenzuje. Tím dochází k intenzivní korozi. Tomu lze zabránit pozinkovanými konstrukcemi a nebo kvalitním nátěrem. Ovšem oprava a nebo konečná likvidace takového skleníku bude znamenat hromadu odpadu, a tedy dodatečné práce. Dřevěná konstrukce se jeví jako velmi levná a zároveň dostatečně odolná, obnovitelná.
Nyní máme zkušenost s jedním skleníkem, který jsme postavili jako rozšíření zkušební stěny pro stavbu jurty a druhý skleník, který vzniknul v prostoru za jurtou jako zastřešení technického zázemí s cílem přidat další pěstební plochy. Připravujeme ještě další skleník, který by měl být ve tvaru geodomu. Ale na ten si ještě počkáme. Sezóna 2022 bude ve znamení skleníku č. 2, neboť první skleník poskytl skla na druhý skleník a bylo nutné jej částečně rozebrat, aby se uvolnil prostor pro fíkovník, který si už několik let razí cestu ven a skla mu v tom brání. Nyní se konečně dočkal. Ponecháme pouze spodní skla na snížení proudění zespod a uvidíme, jak dlouho konstrukce odolá, když do ní nyní bude moci voda. Bude použita jako opora pro plazivé rostliny, okurky, fazole, cyklantéry apod.
Začátky: zkušební slaměná stěna 
Testování vazby balíků 
První hnojivo 
První stěna 
Základ střechy 
Zastřešeno plachtou 
A hotový skleník Zářící novotou 
S malým fíkem uvnitř 
Jarní saláty
První skleník vznikl na místě, kde jsme zkoušeli postavit první slaměnou stěnu z balíků. Hledali jsme způsob kotvení balíků pomocí dřeva bez pomocí železa. Stěnu jsme odladili a bylo škoda ji zbourat. Zasadili jsme sem tedy jeden z prvních stromů nebo keřů – fíkovník. Myšlenka ochránit tento maličký keřík se rozvinula v seriózní stavbu. Zkušební stěna posloužila jako sluneční past a dávala fíkovníku závětří a přístřešek na zimu. Ale aby to nebyl jen tak obyčejný skleník, tak se tvaroval do formy dortu se šikmou střechou na zachytávání vody. Ve hře byly dvě varianty – špička jako vrchol a nebo naopak, špička jako spodek na zachytávání vody. Vyhrála varianta první.
A po cca 10ti letech skleník ustupuje tomu malému fíkovníku, který se za tu dobu stal mohutným stromem a prorazil si střechu skleníku. Svou roli skleník odsloužil a nyní ho budeme udržovat asi jen jako sluneční past a otevřenou konstrukci, aby v zimě bylo možné ve skleníku udržovat příjemnější mikroklima. Předěláme ho na nižší variantu.
Srovnání velikostí – rok 2012 
Záhon u stěny, sluneční past 
A v roce 2021 – skleník proražen 
Fíky na venkovní straně
Druhý skleník začal vznikal na podzim 2020, ale je zatím ve stádiu základů. Takže ho nakonec předběhl skleník č. 3, přístřešek za jurtou a tedy pořadí se změnilo.
Základy na skleník č. X
Základy na skleník č. 2, který vznikl za jurtou jako přístřešek pro technologie, byly položeny vlastně v lednu 2020 rekonstrukcí původního plachtového zastřešení. Stav zastřešení nebyl příliš vzhledný a rozšíření zázemí pro pěstování rostlin bylo nevyhnutelné. Skleník 1 už neodpovídal svými výsledky našemu snažení, fíkovník okoupil toto území definitivně a ve skleníku už toho moc nerostlo. Zastínění velkým stromem, možná nějaká aura, kterou vyzařoval, ale pod stromem prakticky nic nerostlo, kromě jarních salátů a divokých rajčat.
První krokev pro nový skleník 
Druhá a další jsou připraveny 
Testování solárních zisků 
Zpevnění svahu pomocí svahovek LUNA 
Boční zasklení 
Hotovo, pokryto 
Pohled zevnitř 
Příprava na pěstování 2022 
Detail spodního rohu
Tento nový skleník je vlastně prodloužením střechy jurty. Na krokve navázaly dvojité střešní latě s polovičním úhlem sklonu (cca 15 stupňů). Rozdělení krokve na dvě části mělo svůj důvod. Původní myšlenka byla zastřešení pomocí fólie. Delší dobu jsme tuto variantu zkoušeli, ale nevypadalo to pěkně. Nakonec zvítězilo sklo. Pro tento skleník se použilo prakticky pouze recyklované sklo posbírané z nejrůznějších zdrojů – skleněné vitríny, dvířka, autoskla, zbytky tabulového skla, původní část skleníku 1. Nepřišlo nazmar skoro nic. Uvidíme, jak bude konstrukce stabilní. Sklon střechy je udělaný tak, aby sklo drželo třením a nesjíždělo. I když ve velké vichřici se ukázalo, že i sklo může létat a o jednu tabulku jsme přišli. Ale to jsou povolené ztráty. Po uzavření prostoru již nebude vítr podfukovat zespodu a nemělo by k tomu docházet. Musíme pouze dokončit dveře na obou stranách přístřešku.
V horní části střechy, tedy v těsné blízkosti střechy, budou umístěny FV panely. Sluneční světlo v této části už pro pěstování potřeba nebude a můžeme jej tedy přeměnit v elektřinu. Získaná energie bude použita pro technologie ve skleníku – čištění vody, zalévání, ventilaci na záchodě apod. Očekáváme výkon někde mezi 500-700W.