Je pátek 19.2.2021 a já zakládám tuto stránku. Co dělá na přírodní zahradě článek o luxusním elektromobilu Tesla? A jak to souvisí se světlem? Možná by bylo dobré, kdybyste se nejprve podívali na film Kdo zabil elektromobil a možná vám už nebudu muset nic vysvětlovat.
A pak mrkněte na upoutávku o jasovém analyzátoru. Tuhle mašinku děláme s kluky na VUT už nějaký ten rok a v klipu uvidíte, co se s ní dá dělat. Pozorně se dívejte.
Jak tyhle dva kousky spolu souvisejí? Jak je spojit? Zkuste na chvíli zavřít oči, než budete číst dál a zkuste minutu, dvě či déle nechat svou mysl hledat odpověď. Je jedno, jaká bude, ale zkuste si ji zapamatovat, upřesnit, bude se to hodit. Třeba to bude jednou pěkný příběh a napíšete mi, co jste za tím viděli vy. Ale teď už do naší verze.
Chcete přeskočit?
Top News
31.7.2021: připravujeme – účast na elektrojízdě 2021 kolem ČR – detaily na www.autonabijecka.cz
27.7.2021: zveřejnění videa na YTB kanálu Hvězdárny a planetária Brno – Sedmikrásky online | 39 – o světle s Petrem Baxantem: https://www.youtube.com/watch?v=O8BcnAa0JSM
20.7.2021: zveřejnění videa na YTB kanále Fórum ochrany přírody – rozhovor s Markétou Swiackou https://www.youtube.com/watch?v=0qp66IX6s6U
18.7.2021: na serveru Autonabíječka.cz byl zveřejněn rozhovor pro redaktora Petra Beneše, kde jsme rozebírali situaci při zhasnutí Brna a jak se dá ušetřit energie ze svícení na nabíjení elektromobilů. Článek se jmenuje příznačně „Ten, kdo zhasl Brno„. No snad to nebude vše na mou hlavu.
9.-10.7.2021: proběhla akce Tesla Night, kde jsme měřili jas noční oblohy při zhasnutí vesnice Račerovice, ale testovali jsme i nový typ nočního osvětlení. A povídalo se nejen o Teslových vynálezech. Poctil nás svou návštěvou Hynek Medřický, Diana Siswartonová, Jan Rak, ale řada dalších hostů, účastníků. Akce zdá se býti námětem na celý seriál.
Starší zprávy
25.5.2021: O rušivém světle, světelném smogu a znečištění jsme se bavili s paní redaktorkou Janou Kobylinskou, DiS. na českém rozhlasu Brno v pořadu Apetýt. Je to další střípek do skládačky, kde světlo nám bere něco, co příroda potřebuje – tmu. A z hlediska elektromobility nám bere cennou energii. Ano, jako světlař bych měl kopat za svícení, ale v tomto případě to už nedává smysl. Svítit doslova Pánu Bohu do oken a plýtvat tak cennou energií, kterou dnes můžeme využít mnohem lépe např. právě v našich elektromobilech, to není dobré a Stvořiteli se tohle asi nelíbí.
Aktuálně pracujeme na rozběhnutí rutinního provozu nočního měření a zajištění stálého nabíjení vozu, abychom měli auto vždy připravené na vyjetí. Zavedení elektromobility na VUT, resp. na naší fakultě se rozjíždí na můj vkus pomalu, ale jde to dopředu. V plánu jsou minimálně dvě rychlonabíjecí stanice a několik wallboxů, kde se bude nabíjet pomaleji během dne.
Měřicí přístroje jsme ověřili v noci z 9.4. na 10.4., kdy se Brno ponořilo do polotmy. Zní to skoro neuvěřitelně, ale moje výzva provozovatelům veřejného osvětlení, která odešla mailem 26. února 2021 byla vyslyšena. Našla se skupina odvážných lidí a to červené tlačítko zmáčkli – Brno zhaslo – resp. jeho veřejná část pod správou Technických sítí Brno a MMB. Děkujeme! Tak jsme mohli učinit první a unikátní měření nočního umělého světla produkovaného veřejným osvětlením. Byl to maraton událostí. Více zde…
Píše se rok 1996
V tomto roce automobilka General Motors uvedla na trh své elektrické auto EV1, viz. film výše a nebo na internetu . Bylo to něco naprosto revolučního. Do té doby byla hromada prototypů a to i v České republice, např. elektromobil Eltra, který byl vyroben v malosériové produkci asi 400 ks. To bylo už v letech 1992-1994. Zpět ale k roku 1996. V ten rok jsem byl přijat na doktorské studium na Ústav elektroenergetiky Fakulty elektrotechniky a informatiky na VUT v Brně. Po „vyučení se“ radioelektronice jsem začal pracovat nově ve světelné technice, učit a laborovat a začaly se tímto rodit plány na nové měřicí zařízení – sám jsem se učil laborovat s novými měřidly světla – chytat fotony. Skutečně nová technologie se začala rodit v hlavě až v roce 1998, ale řekněme, že ani automobil se nedá vyvinout přes noc. V roce 2000 jsem doktorské studium dokončil a obhájil práci na téma Využití digitální fotografie pro hodnocení oslnění. Tehdy jsem s prací vyhrál soutěž společnosti ČEZ v kategorii doktorských prací a za získanou odměnu 40 tis. Kč jsem si připlatil asi 2 tisíce korun a koupil první digitální fotoaparát Nikon CoolPix 990. Ve škole už jsme sice jeden malý Nikon měli, ale byl to trochu levnější kompakt s rozlišením asi 2Mpx a nešel na něj našroubovat objektiv (předsádka) rybí oko. Na ten CP990 to šlo, měl větší rozlišení a otočný objektiv a tak jsme mohli dělat první fotky celého (polo)prostoru. A začal velmi zajímavý výzkum.
Jak to bylo dál?
Žádost o postdoc grant pod Grantovou agenturou České republiky byl úspěšný a začali jsme s kamarádem a pracovním kolegou pracovat na softwarovém nástroji na zpracování digitálních fotografií, na kalibracích a na testování, jak to všechno v reálu funguje. Jak z fotky udělat jasovou mapu, převést obrázky na tvrdá fotometrická data, správně přístroj nakalibrovat?
A zde je malá time-route
6.5.2003
- zahájena tvorba aplikace LumiDISP v prostředí C++ Builder
29.1.2004
- Odeslání konečného řešení projektu 102/01/D005 na Grantovou agenturu ČR, jehož součástí je i program LumiDISP.
24.-26.6.2004
- Prezentace programu prostřednictvím posteru na konferenci SVĚTLO 2004
24.8.2004
- Založena webová stránka týkající se tohoto programu (dnes www.lumidisp.eu)
- Zpřístupněny veřejnosti základní informace o programu
10.4.2006
- Přechod na databázi Firebird 1.5, implementována řada nových funkcí
- Načítání kalibračních údajů z jiné databáze
- Přidána tabulka a okno pro definici objektivů, tabulka a okno pro definici kamer, přiřazení objektivů, kalibrace jasu, kalibrace geometrie, zobrazení L kanálu pomocí palety – prozatím lze načíst paletu ze souboru.
Zkrátka a dobře, trvalo několik let, než se z myšlenky stal aspoň trochu použitelný nástroj a foťák mohl měřit světlo. I když nějaké podobné přístroje již ve světě existovaly, při našem vývoji jsme žádný takový nekopírovali, nesledovali a to s cílem neudělat případně pouhou kopii, která by se možná potýkala s nedostatky z podobné či stejné příčiny – pokud by vznikly. Nezávislý vývoj byl možností, že přijdeme na něco nového.
A vedle toho v jedné odlehlé zemi v tehdy neznámé automobilce Tesla
Firma Tesla Motors byla založena v červenci 2003 Martinem Eberhardem a Marcem Tarpenningem. Krátce na to, v roce 2004, se k firmě připojili další investoři, mezi nimiž byl i nějaký pan Elon Musk. Ten do firmy v prvním kole financování investoval 7,5 milionů USD z vlastních zdrojů a v dalších kolech financování pak další desítky milionů dolarů. Tehdy na začátku poměrně bezvýznamná firma, která se snažila jako jedna z mnoha prorazit bariéru ve výrobě a prodeji elektromobilů. Je otázka, jak by automobilka dopadla, kdyby nepřišel skutečný vizionář, tahoun a pracant Elon. Ani tak příběh elektromobilu Tesla nebyl jednoduchý a lehký.
První prototyp vozu Roadster se objevil na veřejnosti v červenci 2006. První várka čítající 100 kusů se vyprodala během tří týdnů! A to i přesto, že auto nebylo zrovna levné. Ale bylo to něco nového, rychlého a už to i někam skutečně dojelo. Prostě supersport!
Vývoj nového sedanu automobilky byl oznámen v červnu 2008 a tento Model S se začal prodávat 22. června 2012, v době ukončení produkce Roadsteru. Akcie Tesly se tehdy obchodovaly za cenu kolem 6 USD.
V té době na VUT
Jak to bylo přesně by se dalo asi vystopovat podrobnou detektivní prací na projektu, ale řekněme že v roce 2011 přišla na svět verze 2.0 software LumiDISP. Verze 3.0 pak koncem roku 2014. V roce 2015 přišly první zakázky na výrobu kompletních analyzátorů na měření jasu, tedy hardware, software, kalibrace, dokumentace, servis. Ještě téhož roku míří analyzátor až do Londýna na UCL university k profesoru Peterovi Raynhamovi. V roce 2016 přibyly další zakázky a v roce 2018 jsme si troufli zajet s analyzátorem na světovou výstavu Light& Building do Frankfurtu v Německu.
bineček před stavbou 
postaveno 
dresscode 
Frankfurt in the night 
a uklizeno
Za jeden týden se v našem stánku vystřídalo více než stovka zájemců a každý večer jsme unaveni zavírali stánek s dobrým pocitem, že se produkt líbí. Zájem by byl.
Přišel konec roku 2018 a něco se pokazilo. Skoro rok čekali zákazníci na dokončení zakázek. Klíčová komponenta nešla vyrobit. Bylo to velmi zoufalé čekání na opravu složitého stroje. Ale nakonec se to podařilo, pár sklíček jsme dostali do finální verze. Jenže naše zklamání pokračovalo skoro celý rok 2019, kdy se podařilo dokončit až koncem roku další sestavy a začali jsme hledat jiného dodavatele. Po složitém jednání a omezeních karantény v roce 2020 se první kusy podařilo již s novým spektrálním filtrem.
No a co na to Tesla?
Elon Musk se rozhodl prolomit lobby nevěřících a nepřejících a svůj sen o elektromobilu rozjel naplno. Název továrny Tesla pochází od příjmení známého výzkumníka, vědce a vynálezce Nikoly Tesly. Málokdo však ví, že o název firmy se Tesla soudila s českou společností Tesla Holding, která na Tesla Motors podala žalobu. Je smutné, když se musí takové spory řešit, zvláště když česká Tesla si nejspíš svůj název také přivlastnila neprávem po Nikolovi. Ale to se už nikdy nedozvíme. Spor naštěstí skončil vzájemnou dohodou o sdílení obchodních názvů. Nu což, zase nějaké spojení, které vede k míru.
A jak se vyrábí Tesla?
Mrknite na to. Zdá se, že se jedná o kvalitní auta. A jejich uživatelé to potvrzují. Je však hromada rýpalů, co to stále odmítají přiznat.
Co na to VUT?
Jedna Tesla jezdí pod vlajkou VUT už pár let, ale to jen díky fandovi do elektromobility Jaromírovi Marušincovi, který Teslu koupil za své prostředky a VUT na tomto autě má (nebo mělo) své logo. Hold nadšenec se musí najít. Mezitím se u nás v laboratoři ladí další kusy analyzátorů a práce běží na plné obrátky.
Začátkem roku přichází stará/nová myšlenka, že se pustíme do terénních měření rušivého světla, které je více známo pod pojmem světelné znečištění. Ale má smysl měřit světelné znečištění a jezdit s čoudícím a smrdícím autem? To by si tak trochu odporovalo. Naštěstí elektromobil už dávno povstal z popela, do kterého ho posílaly drtiče odpadu podobně jako v případě slavného EV1 a již několik světových automobilek EV nabízí. Někdy koncem ledna roku 2021 jsem měl možnost si půjčit elektrickou Konu – Hyundai. Tuto zkušenost mi zprostředkoval Honza Staněk, známý jako ElectroDad. Chtěl jsem prověřit, jaký pokrok auta udělaly a zda by se takové auto již dalo na měření použít. Po delší přestávce v ježdění s našim elektrickým Berlingem to bylo velmi příjemné svezení. Autíčko docela už velké, dospělé, uvezlo nás čtyři lidi i s kuframa a kytarou – ta musela ale na zadní sedačky, do kufru se už nevešla. Prostě zkouška toho, co auto uveze za náklad a jak to jede s lidima. Byla to jasná volba – auto půjčíme, budeme testovat a měřit v terénu. Dvě mouchy jednou ranou!
Jenže Vesmír se rozhodl, že to bude ještě jinak. Než jsem stihnul vyjednat nabíjecí stání na naší fakultě, aby bylo auto kde dobíjet, tak přišla zcela exkluzivní nabídka na Teslu. Cesty se spojily. Dá se toto odmítnout?
Co se vlastně stalo? Tu mi takhle v neděli ráno přišla zpráva, ať zavolám zpět svému kamarádovi Karlovi. Tak volám, co že se to děje. Debata s pilotem dopravního letadla je vždy zajímavá a když se rozvyprávěl o létání v autě na silnici, nebylo pochyb o tom, že se svezl opravdu elektrickým kočárem. No a po lákavém příběhu zazněl dotaz, zda neznám někoho, kdo by si tohle auto chtěl od jeho kamaráda Filipa koupit, aby to bylo do „dobrých rukou“, protože je jim líto auto pustit jen tak někomu a jen kvůli penězům.
V první chvíli mě to vůbec nedocházelo, myslel jsem, že ta zpráva je adresovaná někomu jinému a já jsem jenom pošťák, zprostředkovatel. Já jsem chtěl auto půjčit. Škodovku nebo hjundaje, to přece stačí! Na nové nemám peníze a nikdo mi na tohle nepůjčí. Jenže Bohové musí být šílení a tak si nejspíš řekli, že to by nebylo ono – vozit tak drahý měřák v nějaké méně zdařené kopii skutečného průkopníka elektromobilitou a ještě k tomu půjčeném! Jenže co s tím? Tohle mi na fakultě neprojde, to je ranec peněz! Porada s kluky v týmu byla dramatická a asi jsem ani je hned nepřesvědčil. Peníze by chtěli vidět jinde – v laboratoři a možná na platu. Chápu :-(.
Pak tu byl náš šéf, vedoucí ústavu. V prvním dotazu to vypadalo na úplné fiasko, ale pokusil jsem se přesto sepsat pořádný motivační dopis, lépe formulovat své představy, na co takové auto může být dobré. Záměr byl oslovit tímto projektem kromě vedoucího ústavu hlavně vedení fakulty. S přímluvou vedoucího ústavu by to snad šlo. Jenže nešlo. Na fakultě to není tak jednoduché, jak si my vědci a zahradníci myslíme. To se musí dělat pěkně podle not, musí na to být dost peněz a musí to schválit moooc lidí. Nabídka na Teslu byla ale limitovaná časem a to hodně – termín zněl jasně: konec února! Filip, majitel Tesly potřebuje peníze na svůj další projekt Filipínské bistro a jeho Tesla půjde z domu. Takže teď a nebo nikdy! A nebo někdy kdoví kdy. Kde sehnat peníze a nekrást? Náš vedoucí zkusil požádat dalšího vedoucího zpřáteleného ústavu o pomoc. A ono to zabralo. No možná. Možná taky ne. S majitelem se podařilo domluvit předváděcí jízdu a třeba je to přesvědčí. Termín byl středa 24.2. Takže uvidíme, jak to dopadne, jaké budou dojmy z jízdy. Jenže místo toho přišla velká zkouška. Volal mi Filip v pátek 19.2., že má auto defekt. Odřeninka tak nešikovná, že to vzalo obě dveře na pravé straně a práh. Majitel byl zoufalý, já zklamaný, asi to vše padne. Mé sny se rozplývaly jako pára nad hrncem.
Večer jsem šel spát opravdu s těžkou hlavou. Ráno jsem se probudil odpočatý a přemýšlel, co dál? A v tom okamžiku ranní svěžesti to naskočilo! Já tu Teslu koupím sám! Odřenina neodřenina, to auto bude jezdit a měřit. Malá vada na kráse přece neuškodí, někdy se to opraví a třeba bude lepší cena – s odřeninkou. Volám Filipovi a ten mi sdělil, že odřené auto mi určitě prodávat nechce a že už je auto v servise a čeká se na opravu. Rozmluvit si to nedal, ale oprava se protáhne. Nicméně můj úkol byl teď jasný – sehnat zálohu na zakoupení auta, ať už zůstane naše – i bez VUT. A uvidí se. Pomohla mi moje žena Pavlína a bez ní bych musel hledat a přesvědčovat kdo ví koho. Naštěstí ona je tak osvícená, že jsem ji přesvědčovat nemusel. Je to malý zázrak, že žena chápe význam takového projektu lépe než mnozí muži. Děkuji jí za tento podíl na projektu a věřím, že peníze vrátím do rodiny včas.
Ve středu, kdy se plánovala zkušební jízda v Brně sedám na spolujízdu Bla bla Car a fičím do Prahy podepsat kupní smlouvu a mrknout se do servisu na Teslu.
Naše první setkání
Filip mě vyzvednul na Opatově a zavezl k němu domů. Vytiskli jsme smlouvu, zašli na poštu ověřit podpis plné moci a vydali se do servisu. V servise vládla pohoda. A tam už stála. Trochu smutná, ušmudlaná, odřená, už trochu rozebraná, ale stále je to Tesla. Je vidět odborné zázemí firmy a jen se čeká, až dorazí díly. Opraví se to. Odřenina byla spíše deformace dveří a ty šly špatně zavírat. To by dobrotu nedělalo. Pročpak se to stalo? Co nám tím Vesmír chtěl říci? Jedno vysvětlení by bylo: je to test toho, zda to stále myslím vážně. A já to vážně opravdu myslím. Kupní smlouvu jsme podepsali v servise a peníze putovali rovnou k majiteli. Zatím né všechny, ale s velkou benevolencí do roka a do dne je musíme splatit. Tak zní dohoda. Cenu si nechám pro sebe a zájemcům ji sdělím, ale byla to výhodná koupě. Levné to rozhodně nebylo (na mé poměry) a v mém životě je to nejdražší auto, které kdy budu mít. Ještě před pár dny by mě toto rozhodně nenapadlo.
A jaké jsou plány?
Do elektromobilu naložíme měřidla a budeme jezdit tam, kde nás budou potřebovat. Změříme, co si my „lidé“ produkujeme za světelný balast kolem sebe a kolik ho vlastně je? LEDové peklo, jak tomu často říkám, začíná být nesnesitelné a šíří se to nebezpečnou rychlostí i do míst, kde by to nikdo nečekal, třeba i do oblastí temné oblohy v chráněných krajinných oblastech.
Proč? Protože lidé nemají dostatek informací. Přestože se snažíme vzdělávat odborníky v podobě studentů, nestačí to. Je jich zoufale málo a trh je veliký. V naší republice je více než 6000 obcí a to čítá okolo milionu svítidel. A nejen to! Jsou to i reklamy, svítící obchody, přesvícená parkoviště supermarketů, čerpací stanice atd. Světlo ve všech podobách, bez ladu a skladu, bez regulace a omezení!
Normy předepisují minimální hodnoty a o maximech se příliš nemluví. Ty maxima nikdo nechce stanovit a možná je ani nikdo přesně neví. Ale faktem je, že v přírodě by byl jediným maximem v noci Měsíc při úplňku, jehož jas se pohybuje do 4000 cd.m-2 a zabírá na obloze pouhých 30 úhlových minut, tj. asi půl stupně. On je prakticky stejně veliký jako Slunce, ale svítí mnohem méně, neboť pouze světlo odráží s odrazností asi 20%. V praxi to pak znamená, že když máme jasný slunečný den, tak naměříme něco mezi 80 – 100 tisíc lx (luxů – to jsou jednotky osvětlenosti). A v noci, kdyby svítil měsíc v úplňku, naměříme něco kolem 0,25 lx. To je více než 100 tisíckát méně! Tedy noc je noc a den je den a tak to bylo po miliony let. Teď to máme po století a půl vývoje elektrického osvětlení hodně jiné.
A co s tím budeme dělat pane doktore?
Těch plánů je však mnohem více. Ale o tom budu psát později. Pokud se Vám tato vize líbí a chtěli byste ji podpořit, napište mi. Můžeme změřit osvětlení u vás v obci, městě, ve firmě, doma, ve škole. Budete mít v rukou podklad, jak to se světlem u vás vypadá a my data k analýze. A ještě se možná svezete v tom úžasném tichém, ale výkonném autě. Jeho nevýhodou je, že když se v něm svezete, už nebudete chtít jiné! Tedy varování pro závislé řidiče: jedná se o nevratný proces!
Budeme sestavovat pořadí měření podle dojezdu z Brna a zájmu podpořit tento projekt finančně. Pořízení celé této měřicí aparatury včetně vozidla nebylo zrovna levné a my budeme potřebovat další vozy a měřidla. Jen v České republice je více než 6000 obcí. Kdybychom měřili i 10 obcí denně, tak by nám měření trvalo skoro dva roky a to bychom asi neměli žádnou přestávku. Pokud však uvážíme města jako je Brno a Praha, tak tyto obce již samy o sobě budou vyžadovat měření i několik týdnů či měsíců a to se neproměří celé. Tým se tedy bude muset postupně rozšiřovat. Ale někde začít musíme a podpora investorů je tedy vítaná. Zmapováním České republiky to ale neskončí. Chtěli bychom postupně dělat i výpravy do zahraničí a provést pozemní monitorování umělého světla v nočním prostředí nejméně na území celé Evropy. Vždyť tahle Tesla má ve své výbavě nabíjení u Tesla Super Charger zdarma – to je vklad automobilky do těchto vozů a my za něj děkujeme.
Pokud se tedy chcete dostat do pořadníku, napište nám adresu místa měření, kde byste chtěli osvětlení ověřit a navrhněte sami částku, kterou jste ochotni přispět. Pořadí jízd tak můžete ovlivnit jak vzdáleností od Brna, tak nabídnutou odměnou za měření. Přednost dáme kratším cestám při vyšší finanční podpoře.
Přeji si pomoci a podpořit projekt
Děkujeme předem všem, co tento jedinečný projekt podpoří. Bude to i vaše zásluha, kam elektricky dojedeme a co změříme.
Nikola Tesla – maskot projektu
12. dubna, nebo chcete li 12.4. jsem dostal opožděný narozeninový dárek. Je to zajímavé – 21.3 – 12.4. – osudová čísla. A co že to bylo? Plyšová postavička pana Tesly! Velká radost, i když podle dobových fotografií Nikola vypadal údajně trochu jinak, budeme tohoto maskota vozit s sebou a bude nás hlídat (a my jeho).
Nikola v Tesle
Ještě něco pro elektroskeptiky
Baterky, zase ty baterky – slýcháme největší argument skeptiků, že životní prostředí bude trpět výrobou baterií. Ale to už trpí i výrobou trubek na čerpání ropy, rafinerií, tankerů na ropu, cisteren, čerpacích stanic a desítek tisíc podzemních nádrží na pohonné hmoty – pod zemí je nikdo nevidí, tak nám to nevadí. Tak jak to bude s baterkami? Takto. Baterie se budou plně recyklovat a prakticky celé auto bude recyklovatelné. U elektromobilů Tesla již dnes existují exempláře, které ujely více než 1 milion km! V tomto případě s výměnou baterie. Ale do budoucna lze předpokládat, že baterie budou stále kvalitnější. Již dnes jsou elektromobily šetrnější k životnímu prostředí než spalovací auta. A to jsme stále na začátku jejich možností.
Elektromobil má výfuk v elektrárně – ano, to má. Ale dnešní elektrárny už prakticky komín nemají. Ty nejsmradlavější jsou odsířené a odpopílkované, tedy jejich emise jsou mnohem menší než u spalování nafty a nebo benzínu byť ve velmi dobře udělaném autě. V dnešní době však uhelné elektrárny výrazně ztrácejí na podpoře vlád a dříve nebo později skončí nadobro. Budou nahrazeny obnovitelnými zdroji, pravděpodobně slunečními elektrárnami. A ty komín opravdu nemají. Elektromobil a sluneční elektrárna, to jsou dvě symbiotické dvojice. Podívejte se na koncept solárně poháněného vozu LightyearOne. O jaderné energii se zde bavit nechci, osobně ji nepovažuji za cestu budoucnosti. Stejně tak jadernou fúzi – alespoň né v současné podobě. Solární energie má zatím nevyužitý potenciál a technologicky se vyvíjí velmi rychle. V dnešní době je již možné z jednoho metru čtverečního sklidit 100 kWh elektrické energie ročně. To stačí k pohonu elektromobilu minimálně na 500 km. Pokud tedy potřebujeme ujet ročně 20 tis. km, bude stačit plocha střechy pouhých 40 m2. A to není zase tak moc. Rodinné domy mají střechy běžně 3 krát větší.
Auto řídí samo – ano, elektromobily už dnes jezdí zcela samy, čehož důkazem je tento rekord Tesly model 3 a čtyř nadšených chlapů. Do budoucna bude autonomní řízení mnohem pokročilejší a elektromobily už prakticky nebudou moci havarovat. Samozřejmě je nutné i zde počítat s technickými limity, ale ty jsou i o několik řádů dále než limity lidské a lidský faktor. S elektromobilitou přijde řádově větší bezpečnost na silnici.
Kde budeme brát elektřinu na baterkáče? Jeden z velkýcch strachů z elekromobility – konverze na elektromobilitu bude znamenat nárůst spotřeby elektrické energie. Ano, to jistě bude, nemá cenu spekulovat, že ne. Ale nebude potřeba 14 Temelínů, jak někteří experti tvrdí. S vývojem elekromobilů jde velmi rychle dopředu i vývoj v oblasti fotovoltaiky. V roce 2021 fotovoltaické elektrárny na světě údajně vyrobily již 1000 TWh elektrické energie. Zajímavější než absolutní množství, které se zatím pohybuje někde na 5% celkové potřeby elektřiny na světě, je roční přírustek a ten je fantastický. Dá se zjednodušeně říci, že každé dva roky se produkce elektřiny zdvojnásobí. To by znamenalo, že v roce 2030 budou solární elektrárny vyrábět pravděpodobně 80% elektrické energie!
Co však do té doby? Kde vzít elektřinu rychle a i v zimě, když slunce nesvítí? Což takhle použít kogeneraci? Kogenerace je skvělá technologie, která umožňuje využít až 90% energie paliva, přičemž zhruba 1/3 přeměňujeme na elektřinu a 2/3 na teplo – to se využívá na vytápění a přípravu teplé užitkové vody a nebo na jiné účely. Kogeneraci bych v této době využil v maximální možné míře, neboť umožňuje vyrábět elektřinu a teplo na vyžádání prakticky s nepřekonatelnou dynamikou a spolehlivostí. Běžná malá kogenerační jednotka o výkou 22 kW elektrických dokáže vyrobit vedle elektřiny cca 43-45 kW tepelného výkonu. Tento výkon je schopna dodávat prakticky okamžitě v řádu minut a regulace oběma směry pak probíhá v řádu sekund. Díky tomu můžeme zatopit a nebo nabíjet kdykoliv budeme potřebovat. Teplo se dá docela dobře akumulovat do vody – 5m3 vodního zásobníku je schopno pojmout minimálně 200 kWh tepla. To vystačí na vytápění rodinného domu i na déle než jeden den v zimě a toto teplo se dá vyrobit za cca 5 hodin. Za tu dobu kogenerační jednotka vyrobí elektřinu pro nabití prakticky libovolného dnes dostupného osobního vozidla (100 kWh). KJ může pracovat jak s plynnými palivy, tak s kapalnými. Je to vlastně elektrocentrála s vodním chlazením a chlazením spalin, kde se využije veškeré odpadní teplo ze spalovacího motoru.
Související odkazy
Líbí se vám tyto stránky a chtěli byste nás nějak podpořit? Navštivte tuto stránku a dozvíte se více. Díky vaší podpoře se můžeme více věnovat obsahu webu a sdílet naše zkušenosti s vámi všemi. Dosavadním podporovatelům velmi děkujeme. Vážíme si toho, že nás sledujete a sdílíte s námi své příběhy.