Doba virová a povirová

Tento článek vzniká těsně po Velikonocích 2020. Po měsíci karantény, kterou v ČR vyhlásila vláda 13.3.2020 je jasné, že svět už nebude takový jako dříve a že budeme konfrontováni velkými změnami. Na jedné straně tu máme děsivý scénář virové nákazy, kterou lidé vnímají jako smrtelné nebezpečí a na druhou stranu tu máme nebývalé zastavení celé lidské civilizace, celosvětově. To, co nedokázaly války za celou historii, žádná ekologická hnutí, náboženství ani politika, to dokázal jeden malý virus – doslova korunovaný úspěch, téměř naprosté zastavení lidstva. Celý civilizovaný svět si uvědomuje svoji zranitelnost a se strachem v očích hledá řešení. Obrana se sice soustřeďuje pouze na minimalizaci infekce a šíření virové nákazy, ale neoficiálně se hovoří o mnoha dalších možnostech. Dopad zastavení celé společnosti bude po ekonomické stránce nejspíš drtivý a „ztráty“ si nejspíš nikdo nedokáže ani představit. Jenže budou to skutečně ztráty? Můžeme z tohoto stavu i vytěžit a získat nový směr? Můžeme najít jiný smysl života? Ten měsíc v karanténě znamenal intenzivní práci na zahradě. Zde se v podstatě nic nezměnilo, spíše naopak. Bylo více času na to, abychom se mohli více soustředit na sebe a prostor, ve kterém žijeme.

Pro planetu Zemi je toto období obrovská výhra. Průmysl, doprava, zdroje znečištění se zastavily. Ekologické aktivity neměly takový dopad, jako dnešní karanténní opatření. Země se tak může nadechnout, ale těch nádechů bude mnoho a mnoho, aby se mohla také zregenerovat. Tisíciletá devastace povrchu planety lidskou společností už byla natolik necitlivá, že nebylo možné pokračovat dále. Tání ledovců, vysychání řek, umírání lesů, požáry pralesů, vymírání živočišných druhů, znečištění vzduchu a vody, drancování přírodního bohatství, pálení fosilních zdrojů a těžba nerostných surovin opravdu nabrala zrůdných rozměrů. Ale lidstvo jakoby stále ignorovalo toto „mlčení jehňátek“. Proč?

To je velká otázka, kterou si stále kladu. Proč lidstvo neslyší, nevidí, necítí – jen na pár výjimek a ty nestačí k zastavení civilizačního kolosu, který se řítí do zkázy. Zabíjí, ničí, pustoší, pálí, tráví…. ufff. Proč? Proč to tak je? Něco nám uniklo? Nebo nám někdo něco neřekl? Co vlastně nemáme vědět? Co je nám odpíráno? Proč jsme se stali tak necitliví a nevědomí? Přece se učíme tolik věcí a máme tolik informací kolem sebe a ani to nestačí! Ano, obecně víme, co se dělat nemá. Nebo aspoň si to myslíme. Víme, že máme mluvit pravdu a nemáme lhát. Ale toto základní pravidlo se často nedodržuje. Víme, že nemáme zabíjet. Ale ani toto se nedodržuje. Zabíjíme ve velkém a jako lidstvo máme na svém kontě ročně 50 miliard životů a možná ještě mnohem více, kdybychom započetli i takové organizmy, jako jsou můry, komáři, hmyz obecně, umírající zvířata v přírodě. Těch 50 mld jsou přímo lidmi zabití tvorové, kteří skončí na našich talířích! S prostou výmluvou – potřebujeme bílkoviny, abychom mohli žít. Aby mohlo žít necelých 8 mld. jedinců musíme zabít o řád větší množství jedinců jiných? Co je tohle za náboženství? To přece není život. Je to důkaz lži, kterou v sobě hřejeme a neustále obhajujeme a nedokážeme si ji odepřít a zkusit to jinak. Nebudu zde rozebírat ještě větší lži a záměrné manipulace, které mají manipulovat celým lidstvem. To je velká kapitola konspiračních teorií, které mají své místo za tím vším a kdo chce, tak se může zajímat. Jako vodítko bych doporučil velmi precizně vedené projekty jako Sirius Disclosure.

Tzv. druhá vlna opatření proti šíření viru přichází se začínajícím podzimem. Strach z nákazy je mohutný a na sociálních sítích a v médiích se snad už ničím jiným lidé nebaví. Je to velmi smutné, když lidé zapomínají na to, jak je život krásný bez všech těch desinfekcí a roušek. Pichlavé pohledy lidí, kteří odsuzují každého, kdo si dovolil porušit tyto „vládní přikázání“. Vláda, která vládne důvěřivým lidem není vládou moudrou, ale vládou ustrašenou, krátkozrakou. Je možné, že i tato vláda je ovládána jinou vládou, ještě vyšší a ještě ustrašenější. Kdo ví, co ti nahoře vědí? Ti co nahoře sedí? My tady dole musíme poslouchat a zpívat už se nesmí. Je to smutné. Je zajímavé, že v době ptačí chřipky nezakázali zpěv ptákům. Bez zpěvu nám bude smutno. Ale nevadí, stále žijeme a planeta se začíná čistit. Je zřejmé, že jako lidstvo jsme selhali a nechali jsme to zajít příliš daleko. Ani ti, co nám vládnou, nejspíš nejsou tak moudří, aby toto domysleli. Ti, co vaří koktejly nových DNA mutací nemají nejspíš páru, s čím si zahrávají. Hrají si na stvořitele, ale přitom je jejich výsledkem ničení a smrt. Ti, co se snaží zapálit slunce na Zemi a nebo rozbíjet fragmenty prvků vzniklých v jádrech hvězd, nevědomě pohrdají prací skutečného stvořitele. Toho, co věděl. My nevíme, jenom si to myslíme.

A tohle je velká výzva ke změně myšlení. Není možné se odpojit a izolovat od této planety a vesmíru a přitom chtít žít zdravý život. Život je jen jeden a my jsme jeho součástí. Musíme přemýšlet jako celek, né jako jedinci. Musíme do konceptu zahrnout vše živé, ale i to, co nyní považujeme za neživé. Neboť i to je ve skutečnosti živé. Planety, Slunce, hvězdy – to vše je živé, má své životní pochody, procesy, zákony. Naše planeta dýchá, stejně jako my lidé. Slunce má svůj dech a tep také. Celý vesmír je jeden velký hologram a my jsme jeho obrazem, fragmentem a nedělitelnou součástí. Nelze tedy jednat jen jako oddělená bytost. Musíme zahrnout do hry vše kolem nás. Nelze ničit a zabíjet a přitom očekávat růst a život. Nelze dusit a očekávat svěží dech. Nelze kalit vodu a čekat čistý pramen. Každý by měl v sobě objevit sílu stvořitele a využít ji ke společnému tvoření, které bude vědomé a propojené s celkem. Existuje již velké množství jedinců, kteří si to uvědomují. Vznikají celosvětová hnutí, která se bouří proti zlovůli současných mocipánů. Bytosti, které nám dosud vládly, budou muset opustit tuto sféru. Jejich éra se blíží ke konci. Je čas na velkou revoluci a budování nové Ze-mě. Tak jdeme do toho!

Kontakty

Telefon

petr: 777 755 704
pavlína: 775 028 792

Adresa

ul. Vycházková

Brno - Medlánky

E-mail

petr@gardenman.cz