Jídlo jako energie

Motivací k sepsání této kapitoly je mnoho. Jako hlavní považuji vyjádření osobního názoru, jak jídlo souvisí s energií a jak energie souvisí s trvalou udržitelností, resp. permakulturou. Někde jsem slyšel heslo: nežiji, abych jedl, ale jím, abych žil. S tím se dá víceméně souhlasit. Život vyžaduje přísun energie, nebo řekněme průtok energie a sám život je transformátorem energie. Sníme-li např. cukr, naše buňky jej použijí jako palivo, podobně jako motor naftu nebo elektřinu. Svalové buňky mohou vytvářet kontrakce, mozkové buňky mohou vysílat signály a realizovat proces myšlení – velmi zjednodušeně řečeno. Buňky mají svou omezenou životnost a sem tam nějaká umře a nová se narodí. Na stavbu buněk se používají bílkoviny – stavební kameny. Opět zjednodušeně řečeno. Ovšem kolik potřebujeme energie a kolik potřebujeme stavebních kamenů? Jakou energii a jaké kameny použít? Pojďme si ttrochu započítat a podívat se na statistiky.

Celosvětově existuje mnoho názorů, jak to s tím jídlem je. Většinový názor obhajuje všežravé schopnosti člověka a argumentuje se dlouhověkou činností člověka jako lovce a sběrače. Nedá se popřít, že by tomu tak nebylo. Člověk skutečně může „sežrat“ prakticky cokoliv, pokud to nebude zrovna jedovaté. Maso, mléko, cukr, alkohol – v rozumném množství nás toto jídlo nezabije. Jeho dlouhodobá konzumace však problémy způsobovat může a většinou způsobuje, aniž bychom si to uvědomovali.

Lovci a sběrači mohli fungovat docela dobře, pokud bylo co lovit a co sbírat – ve volné přírodě. Dnes bychom s tímto přístupem nepochodili. Je nás na planetě cca 7,7 mld. a to už je pěkná spotřeba. Kdybychom se všichni rozhodli lovit jen volně žijící zvěř, během pár měsíců, možná let, ale možná i týdnů, bychom nejspíš vyzabíjeli všechny volně žijící druhy zvířat. Proto si musíme svá zvířata pěstovat!

A teď k té energii. Průměrný člověk vyžaduje ke svému životu cca 2000 kcal ať se to hezky počítá. 1 kcal je energie, kterou lze ohřát 1 litr vody o 1 stupeň. Tedy 2000 kcal by ohřálo např. 200 litrů vody o 10 stupňů a nebo 50 litrů vody o 40 stupňů. To si asi každý dovede představit. Kdybychom chtěli vodu vypařit, potřebujeme na 1 kg asi 535 kcal. S 2000 kcal tedy vypaříme necelé 4 litry vody, přesněji 3,73 litrů.

Abychom tuto spotřebu energie pokryli, potřebujeme sníst jídlo s tímto energetickým obsahem. Řekněme, že to bude čistá glukóza, která má energii v 100 gramech 1670 kJ = 397 kcal. Na 2000 kcal potřebujeme tedy 500 gramů glukózy. To je poměrně hodně, zdá se. Sníst půl kila cukru denně, to se asi nikomu nechce. 15 gramů rýže obsahuje asi 12 gramů sacharidů. Na 500 gramů čistého sacharidu tedy spotřebujeme 625 gramů rýže za den. Rýže nebo chleba? To je v podstatě jedno. Rýže patří k největším komoditám při produkci potravin. Stejně tak však můžeme přistupovat k pšenici nebo žitu, hodnoty budou plus mínus stejné. Kdybychom se tedy živili pouze a jen rýží, tak za rok spotřebujeme 365 x 0,625 = 228 kg rýže. Tedy něco přes dva metráky. V roce 2007 se údajně vypěstovalo 650 mil. tun rýže! To znamená, že toto množství by uživilo 2,85 mld. lidí. Kde je ten zbytek? V roce 2018 se vypěstovalo údajně 763 mil. tun pšenice. To je zhruba tolik, kolik rýže. Při stejném energetickém obsahu se dá říci, že by pšenice nakrmila 3,35 mld. lidí. To je pořád méně než polovina lidí na Zemi. Ano, jídelníček nestojí jenom na produkci rýže a pšenice. Pěstujeme i kukuřici, žito, ječmen, oves, proso, pohanku atd. A to jsou pouze obiloviny. Velký zdroj cukru a tedy i energie je samotný cukr – toho se celosvětově vyrobí 155 mil. tun (2006). To už je docela solidní dávka. Nicméně i toto množství by energeticky nakrmilo pouze 850 mil. lidí, pokud by nejedli nic jiného. Ale to je čistě energetická úvaha. Představa, že denně sníme půl kila cukru je asi absurdní.

Řepa cukrová a třtina cukrová patří mezi 15 světově nejdůležitějších polních plodin. Pokrývají 99% celosvětové produkce cukru.

Máme však další plodiny – olejnaté rostiny, sóju, brambory a další zeleninu a ovoce. Nejspíš toho vypěstujeme dost na to, abychom se rozmnožovali a počet lidí rostl téměř geometrickou řadou. První miliardu jsme dosáhli v roce 1804 a druhou roce 1927 – za 123 let. Další miliarda již přibyla za 33 let a další pak za 14 let. Nyní roste s lineárně cca za 12-15 let o jednu miliardu. Je však možné udržet tento růst? Nakrmíme všechny lidi na planetě? Za jakou cenu?

Obrovská produkce skleníkových plynů, nepřijatelná těžba neobnovitelných zdrojů energie (uhlí, ropa, zemní plyn), masivní odlesňování, vznik nových pouštních oblastí, úbytek zdrojů pitné vody… netřeba pokračovat. To je cena, kterou platíme za nárůst populace. Protože máme ještě co jíst. Lze jíst i jinak? Jaké náklady má všežravec, vegetarián, vegan a nebo vitarián? Jakou plochu by potřebovali tito typičtí konzumenti? Máme dost plochy pro všežravce? A máme plochu pro vegany nebo vegetariány? Bez ohledu na zdravotní aspekty stravy, je třeba si položit i tyto energetiko-ekologické otázky. Neboť je úplně jedno, zda můžeme jíst jako všežravci, když nebudeme mít co jíst!

Světová produkce masa

V roce 1990 se produkovalo cca 33 kg masa na jednoho člověka (celosvětově). V roce 2014 to bylo již 43 kg. Za posledních 50 let spotřeba masa vzrostla 5ti násobně! V USA průměrný občan sní (ale zde bych už snad i řekl sežere) 124 kg masa ročně! Kdyby takto měli žít všichni další lidé na Zemi, potřebujeme rozlohou čtyři naše planety!!! To je samozřejmě nemožné. Jen proto, že většina světa masem opravdu šetří, je možné na planetě Zemi zatím přežít. Ale jak dlouho nám to vydrží?

Statistika říká, že na produkci 1 kg masa potřebujeme 6,5 kg zrní, 36 kg objemového krmiva a 155 litrů vody. Počítači počítej: 155 litrů vody x 43 kg masa na osobu = 6665 litrů vody jen kvůli masu = 18,2 litrů denně! Vypijete 18 litrů vody denně? Já tedy ne.

43 kg masa x 6,5 kg zrní znamená 279 kg zrní na rok na osobu kvůli masu? Kdybychom jedli jenom toto zrní, ještě nám asi 50 kg zbude na zasetí a maso bychom mohli úplně vypustit! A to jsme ještě nezapočetli 36 kg objemového krmiva – seno, tráva. Počítám-li dobře, tak 43 kg masa na osobu a 7,7 mld lidí znamená celkovou produkci 331 mil. tun masa ročně! A to je docela dost. Pokud bychom toto množství čerpali jen z vepříků, tak při jejich jateční váze průměrně 100 kg se bude jednat o úctyhodných 3,31 miliard prasátek! Tolik smrti kvůli masu? A to raději nemluvíme o drůbeži. V roce 2003 si lidstvo vyžádalo kvůli svému všežravectví smrt více než 50 miliard zvířat! (ryby se nepočítají, ty to snad nebolí?). Jestliže nás v té době bylo na planetě 6,36 mld., pak každý člověk měl na svědomí v průměru smrt skoro 8 zvířátek – úmyslně zabitých jen kvůli jídlu! Ale nebylo to většinou kvůli přežití, ale kvůli chuti a pocitu potřeby masa. To jsou ty etické a duchovní příčiny, proč se vzdát jedení masa. Ale z energetického důvodu je zde ještě větší problém. 50 mld. kuřat ročně spotřebuje cca 100 mld. tun krmiva – asi 2 kg na 1 kg váhy, jateční váha bývá 1,8 kg.

Pokračování bude, uvidíme, kam se propočteme a vystatistikujeme. Pokud jíte maso, možná vás na něj konečně přejde chuť. A pokud né kvůli tomuto článku, zkuste si přečíst knihu Roberta Morse – Zázračná detoxikace. Možná vám dojde, že dogma o potřebě jedení masa je jedna z největších lží, kterou nám někdo chce doslova zničit život. Jste schopni se na pravdu podívat jinak?

Autor článku se živí téměř vegansky a často i vitariánsky od roku 2011 a zdá se, že úspěšně.

Reference

Mgr. Martina Bernaciková, Ph.D.: Fyziologie,Masarykova univerzita, Brno 2012, ISBN 978-80-210-5842-2 (online : HTML angl. vyd.), kap. Výdej energie: http://www.fsps.muni.cz/emuni/data/reader/book-3/07.html

Hannah Ritchie and Max Roser (2019) – „Meat and Dairy Production“. Published online at OurWorldInData.org. Retrieved from: ‚https://ourworldindata.org/meat-production‚ [Online Resource]

Wordometers: https://www.worldometers.info/cz/

Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Světová populace [online]. c2019 [citováno 7. 11. 2019]. Dostupný z WWW: <https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Sv%C4%9Btov%C3%A1_populace&oldid=17737400

Světová populace konzumuje stále více masa: https://www.statistikaamy.cz/2018/02/svetova-populace-konzumuje-stale-vice-masa/

Lidstvo musí jíst až o 90 % méně masa, tvrdí studie. Zachrání planetu flexitariánství? https://plus.rozhlas.cz/lidstvo-musi-jist-az-o-90-mene-masa-tvrdi-studie-zachrani-planetu-7747515

Vraždění nejen ve jménu vědy: Kolik zvířat ročně zabijí lidé? Zdroj: https://eurozpravy.cz/magazin/197018-vrazdeni-zvirat-nejen-ve-jmenu-vedy-kolik-zvirat-rocne-zabiji-lide/

Zemědělství – kolik zvířat je zabito? http://prava-zvirat.blog.cz/0704/zemedelstvi-kolik-zvirat-je-zabito

Kontakty

Telefon

petr: 777 755 704
pavlína: 775 028 792

Adresa

ul. Vycházková

Brno - Medlánky

E-mail

petr@gardenman.cz