Uncategorized

TUR 2018

Tak jsem měla tu čest hostit druhý ročník akce Trvale udržitelný rozvoj. Petrův kamarád Martin učí na střední zahradnické škole v Rajhradě a jeho studenti si vyzkoušeli letní školu u nás na zahradě. Týden 17.6.-22.6.2018 byl naplněn jak prací, tak přednáškami ale i zábavou. Počasí bylo sice horké, ale nakonec se vše zvládlo bez větších potíží. Díky kamarádi, že o mě pečujete a že mohu být stále krásnější. Už teď se těším na další ročník. Vaše Violka, přírodní zahrada.

Zimní provoz se nezastavil

I když na zahradě se v zimě nic moc dělat nedá, život se zde nezastavil.

Takto vypadá zábradlí na našem spacím patře v jurtě. Myslím, že se povedlo. Pomalu ale jistě se posouváme k vytouženému domečku a bydlení v přirodě.

Tuto večeři připravil Kuba. Myslím, že s tímhle výsledkem se už ve světě neztratí.

A už se můžu konečně houpat ve své hamace. Táta dal pryč ty velké stroje a je zde místo. A to zelené u okna, to je prosím mrkev.

Testovací oběd pro pět a půl lidí. Při zimních radovánkách vyhládne a je potřeba se ohřát. Tak jsme zkusili, jak se nám sem vejde jídelní stůl. No a povedlo se.

Noc nás nezastaví! Nebyl by to syn světlaře, kdyby neuměl rozsvítit světlo. Né jedno, ale hned 5 a to pěkně na dálku. Ale musíme to krotit, svítit se má, jen když to dává smysl.

Sněhové dobrodružství

Už to vypadalo, že si letos zimu neužijeme. Ale příroda se nenechala zahanbit a koncem února a začátkem března jsme zažili nejen pořádný mráz, ale i trochu sněhu. Únor bílý, pole sílí, to by nás moc potěšilo. Sněhem jsme zalili i skleník, ať si i zde mohou rostlinky sáhnout na tu krásně zmrzlou vodu.

Nádherné ráno, je těžké určit, která fotka je lepší. Realitu nenahradí, ale trochu připomene.

Zmrzlou vodu si užily i děti. Sice malá plocha, ale zato dokonale hladká. Po několikerém zalévání je jako sklo. Je to další výzva.

Takové krásné krystaly vytváří čistá destlilovaná voda při mrznutí ve skleněném demižónu. Zmrzlá voda obnovuje informační mřížku a ta se zdá být užitečná pro přenos dalšich vibrací. Co všechno voda umí a skrývá, zdaleka nevíme. Můžeme jen tiše žasnout, jak je to dokonale stvořeno.

Tady zase zůstal v kanistru zbytek tekuté vody po asi 2 dnech mrazů. Voda si uchovala svou tekutost v kostce ledu a dokonce přidala i kyslík pro případný život. Je nádherné sledovat tuto zmrazenou chvilku reality, kde se čas zastavil uprostřed samotné čistoty života. Kudy ta voda poteče dále?

Lednový oběd z darů naší zahrady

Je 13.1.2018 a teplota kolem nuly. Zima je mírná, více prší než svítí sluníčko a topit se moc nemusí. Ale i tak dřevo ubývá. Dnes je sucho a tak nějaké dřevo nařežeme. Po dobré práci zasloužená odměna. Máme hlad. Co bude dnes dobrého? Dáme něco z obchodu? Ne. Jsme přece na zahradě a určitě tu něco zbylo. Pojď Kubo, mrkneme na to, co zde Violka ještě má. První zelený kousek – celer. Dobrý, bereme pár listů. A hned vedle zelená cibule, to se bude taky hodit. Další záhon, paráda, brokolice. Není velká, ale s pár listy i tak potěší. Ještě listy mangoldu a ze zeleného by to bylo vše. Co dál? Jdeme na topinambury, to je jistota. Už léta jsme v nich soběstační, těch je více než brambor. Krásné kousky vyrýváme z měkké země jen lopatkou. A tak ještě mrkev, ta teď roste v jurtě v květináči. No a přidáme jednu naši dříve sklizenou řepu, pár brambor a od souseda petržel, ta se nám letos neurodila. Suroviny máme a jde se na to. Nakrájet, cibulku trochu orestovat a velení se ujímá Kuba. Přidává koření, sušené houby, vaří a dusí a po půl hodince se podává luxusní dobrota. No posuďte sami! Škoda, že se nedají ještě ukládat a zveřejňovat chutě a vůně. Díky synu můj, díky zahrado, díky přírodo, všichni jste skvělí.

Ve skleníku stále zeleno

Letos jsme otestovali životnost celeru. Jelikož ve skleníku neudělal prakticky žádné velké bulvy, ale měl celou dobu bohatou nať, tak jsme mu dali šanci i v zimě. A dobře jsme udělali. Celer krásně roste a je stále svěže zelený.

Zelený celer však vydržel i menší mrazy venku, sníh a déšť, takže celer lze doporučit pro dlouhodobé skladování i venku. Alespoň zatím to tak vypadá.

Slunovrat 2017

Předvánoční čas přináší jeden velmi důležitý svátek, na který se koncem roku tak nějak zapomíná. Tím svátkem je slunovrat. V tuto chvíli nastává obrat k lepšímu, bude přibývat světla. Nejdelší noc, nejkratší den v roce a od této chvíle návrat ke slunečným dnům. Pomalu ale jistě. Očekávání nejen zahradníka nebo majitele fotovoltaické elektrárny, ale nejspíš celé přírody, pro kterou je současný nedostatek světla odsouzením do stavu hybernace a minimálního růstu. Věřme, že příroda odpočívá a že po celoroční aktivitě si odpočinek zaslouží. Nicméně rituální světlo ohně uvítalo u nás na zahradě období přibývajícího slunce.

Bioreaktor založen

Dnes se nám po delší přípravě podařilo založit základy pro další verzi bioreaktoru. Letos bychom již chtěli teplo s kompostování efektivně využívat na přípravu teplé vody v boileru. Intenzivně pracujeme na rozvodech. Dnešní práce byla o základech pro reaktor, který bude tepelně odizolován od země. Uvidíme, kolik tepla tím zachráníme.

V reaktoru bude umístěn hadicový výměník pro ohřev teplé vody a ta bude čerpána do boileru do topné spirály. Počítáme s instalací měření tepla, tak konečně budeme vědět, kolik tepla nám bakterie vyrobily.

 

Bytí v tanci u ohně

Na sobotu 26.8.2017 je naplánována akce Katky Tomisové – Bytí v tanci. Pokud se sejde dostatečný počet lidí, a vyjde počasí, tak si můžete u nás zatancovat v zajímavém kruhu lidí, místa a času. Jste srdečně zváni.

Více na FaceBooku.

Setkání na zahradě 30.6.2017

V pátek 30.6.2017 jsme uskutečnili první letošní veřejné setkání na zahradě.

Zahrada 2017

Hlavní motivací bylo setkání členů brněnské skupiny Rozleťse (www.rozletse.cz) a pak společných přátel, které zveme každoročně v období čarodějnic, tedy 30.6. Letos jsem termín posunuli, neboť tou dobou přišlo na svět naše miminko – Valerie. A tak to nyní bylo i takové malé narozeninové pohoštění a oslava svátků Petra a Pavla.

Celkem se nás sešlo kolem 30 a jsme rádi, že členů LETS bylo poměrně hodně a to i s rodinným doprovodem. Velkou radost nám udělaly maminky s miminky, takže bylo co sdílet. U ohně se diskutovalo, hrálo a zpívalo až do pozdních hodin. Oficiální rozchod byl 1:30. Je skvělé, že nakonec nás vydrželo u ohně asi 7, jestli dobře počítám.

Sice trochu sprchlo, ale to bylo jen dobře, protože už nás delší dobu trápilo docela velké sucho. Jako na objednanou se nám ale ukázala nad Medlánkami nádherná duha – né nadarmo se zde říká „Duhové Medlánky“.

Duha

Duhové Medlánky

Všem účastníkům děkujeme a těšíme se na další setkání

Petr a Pavlína

Kontakty

Telefon

petr: 777 755 704
pavlína: 775 028 792

Adresa

ul. Vycházková

Brno - Medlánky

E-mail

petr@gardenman.cz